Vývoj školy v letech 1982-2002

Život školy a náplň studia

Významnou událostí v historii školy byly oslavy 90. výročí jejího založení v roce 1982, které navázaly na tradice oslav "kulatých" jubileí školy. 95. výročí vzniku školy v roce 1987 bylo připomenuto pouze několika články bez organizování jakýchkoli společenských akcí. v roce 1992 proběhly úspěšné oslavy 100. výročí založení školy. Jejich součástí byly Dny otevřených dveří, při nichž se prezentovaly i známé textilní podniky, dále se konaly sjezdy absolventů školy, jejích současných i bývalých pracovníků a všech příznivců školy. Vyvrcholením byl průvod absolventů městem. Toho se podle odhadu účastnilo přes 5 000 lidí.

K tomuto výročí byla vydána kolekce barevných potištěných utěrek a kalendářů, v podniku Hedva byly připraveny kravaty se znakem školy a byl vydán doplněk k rozsáhlému almanachu z r. 1982. Mnohokrát během oslav zazněla i "Píseň o textilce" (autorkou byla učitelka školy Mgr. V. Jetmarová).

1. [: ÚSTECKÁ TEXTILKO,

      SLÁVA TĚ NEMINE, :]

   [: STOLETÁ ŠKOLIČKO,

      PŘEJEM TI ZDRAVÍČKO,

      VÍNEM PŘIPÍJÍME :]



2. [: SJÍŽDÍ SE CELÁ ZEM

      i HOSTÉ z CIZINY :]

      WELCOME TO OUR SCHOOL,

      LADIES AND GENTLEMEN,

      KUPTE SI TKANINY,

      VÍTEJTE VE ŠKOLE,

      DÁMY  a PÁNOVÉ,

      KUPTE SI TKANINY :]



3. [: STUDENTI, KANTOŘI,

      RODIČE MILENÍ, :]

   [: ŠKOLA VÁS SPOJILA,

      BUDE, JE  a BYLA

      ZÁKLADEM VĚDĚNÍ : ]



4. [: ÚSTECKÁ TEXTILKO,

      SLÁVA TĚ NEMINE, : ]

   [: STOLETÁ ŠKOLIČKO,

      PŘEJEM TI ZDRAVÍČKO,

      VÍNEM PŘIPÍJÍME : ]

Posledních 20 let v životě školy bylo ve znamení mnoha změn, z nichž ty nejvýznamnější jsou spojeny s obdobím po "sametové revoluci". v 80. letech ještě doznívaly důsledky tzv. normalizace, důležité však bylo, že nikdo z učitelů nemusel školu opustit. 90. léta přinesla i do naší školy uvolnění se svými klady i zápory.

V souvislosti se změnami organizace řízení našeho státu v polistopadovém období došlo v roce 1990 a 1991 i k význačným změnám v právním postavení a řízení školy. Od 60. let byla škola řízena odborem školství Vč KNV v Hradci Králové. Na základě usnesení rady Vč KNV z 22.8.1990 získala škola právní subjektivitu . Byl to první krok k zrušení podřízenosti školy Vč KNV, který zanikl dnem 24.11.1990. Po určitém vakuu byla škola od 1.1.1991 podřízena v některých ohledech školskému referátu Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí. Na základě zákona o státní správě ve školství (číslo 564/1990 Sb.) došlo pak v průběhu 1. pololetí roku 1991 ke konstituování samostatného Školského úřadu Ústí nad Orlicí, který je regionálním zařízením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Do kompetence tohoto úřadu přešla i tehdejší SPŠT.

Rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR byl od 1. 1. 1994 zrušen název Střední průmyslová škola textilní. Nové označení subjektu znělo Střední průmyslová škola textilní a Střední odborné učiliště (Integrovaná střední škola). Další proměna pojmenování se uskutečnila v roce 1996. v rámci tzv. optimalizace byla ke škole od 1. 7. 1996 po předcházejících složitých jednáních připojena dvě ústecká učiliště a to Integrovaná střední škola textilní (bývalé učiliště n. p. Perla) a Střední odborné učiliště strojírenské a Učiliště. Toto rozhodnutí vyvolalo další změnu názvu školy na název Střední průmyslová škola, Rodinná škola a Střední odborné učiliště. Na základě rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR se k 1. 9. 1997 název opět změnil na Střední odborná škola, Střední odborné učiliště a Učiliště, v roce 1999 přibyla ještě zkratka LTI (Licentiteship of The Textile Institute Manchester). Tento název nese škola dodnes.

Již zmíněnou Licenci Textilního institutu v Manchesteru škola získala v roce 1994. v září 1992 zaslalo vedení školy do tohoto institutu předběžnou přihlášku. Jeho představitelé několikrát školu navštívili a zajímali se o obsah vyučovacích předmětů, o znění maturitních otázek atd. Na základě získaných poznatků obdržela škola v prosinci roku 1994 od Textilního institutu dopis, v němž páni R. G. Denyer, generální tajemník, a W. S. Sondhelm, předseda výboru pro profesionální a vzdělávací záležitosti, sdělují, že ……. podle královské listiny Rada mezinárodní řídicí orgán Textilního institutu jednomyslně schválila, že Vaše maturitní vysvědčení v oboru Textilní technologie plně odpovídá akademickým požadavkům na Licenci Textilního institutu.“(cit. překlad dopisu Textilního institutu řediteli školy ze dne 9. 12. 1994).

Na základě tohoto rozhodnutí se škola stala jedinou střední školou v republice, která toto osvědčení, potvrzující kvalitu výuky, získala. Za komunikaci školy s Textilním institutem odpovídal Ing. Vladimír Marek, po něm tuto povinnost převzal Ing. Zdeněk Salinger. Ten také v roce 2000 v souvislosti s výukou nových oborů požádal o reakreditaci pro tyto obory.

Počátek 80. let byl ve znamení přípravy na nové pojetí středoškolského vzdělávání textilních odborníků, které bylo součástí celkové změny československého školství probíhající již od roku 1976.

Na středních školách vstoupilo v platnost nové pojetí studia od 1.9.1984, počínaje prvními ročníky. v textilním školství znamenalo výrazné změny proti dosavadnímu pojetí studia. Byl zaveden zcela nový obor Textilní technologie, který rušil tradiční členění studia na textilních školách na přádelnictví, tkalcovství a pletařství. Teprve od třetího ročníku se počítalo s členěním oboru na alternativní bloky přádelnictví, tkalcovství a pletařství. Současně došlo i ke snížení věku přijímaných studentů na 14 let (z 8. tříd), a to si vyžádalo některé změny ve výuce dílenských cvičení. s faktem příchodu mladších studentů se však musela dílenská výuka vypořádat již od roku 1979, kdy byli poprvé přijímáni na školu, i když jen v omezené míře, i žáci z 8. tříd. Široce pojaté studium textilní technologie bylo zdůvodňováno snahou poskytnout studentům obecnější technické vzdělání, které by si měli i po skončení školního vzdělání neustále doplňovat a rozšiřovat, a tak získávat speciálnější znalosti.

Změny ve společnosti od počátku 90. let, v poptávce po absolventech na trhu práce i změny související se samotnou podobou školy, se nutně musely promítnout i v nabídce studijních oborů a v náplni výuky jednotlivých předmětů.

Tak např. skončilo výsadní postavení ruského jazyka. Místo tohoto předmětu se od roku 1990 vyučuje předmět Cizí jazyk. Pod tímto označením se ve škole v uplynulých deseti letech uplatňuje výuka německého a anglického jazyka, výuka ruského jazyka probíhala pouze v omezené míře v dálkovém studiu. Ve snaze zkvalitnit jazykovou výuku a zprostředkovat studentům seznámení s cizím jazykem prostřednictvím rodilých mluvčích působil na škole lektor anglického jazyka Shane Mc Cann a lektorka německého jazyka Diana Huster.

V červnu 1993 proběhlo v Třeboni jednání ředitelů SPŠT a SOU textilních o další koncepci rozvoje textilního školství. Velkým nebezpečím pro existenci textilních škol byly pokles tradiční textilní výroby a změny charakteru řízení výroby, související s probíhajícím procesem privatizace. Na třeboňském jednání bylo rozhodnuto o pravomoci škol určovat část náplně výuky podle požadavků průmyslu a podmínek školy, aby tak její absolventi v těchto nových podmínkách uspěli.

Škola dále postupně hledala a zaváděla nové obory a zaměření. Obory, po nichž se poptávka zmenšovala, se z nabídky vytrácely. Ze studijních programů v první polovině 90. let zmizela klasická textilní zaměření tkalcovství a přádelnictví v oboru Textilní technologie (později v oboru Textilní výroba a podnikatelství), s nimiž byla škola tradičně spjata (tkalci i přadláci maturovali např.ve čtyřletém studiu naposled v roce 1995). Do nabídky studijních programů se dostala nová zaměření oboru Textilní výroba a podnikatelství a dále obory Management textilu a oděvnictví a Oděvnictví. v červnu 1999 ukončila svou činnost Rodinná škola, která učila zaměření ekonomické a zaměření sociální. Tyto skutečnosti výrazně neohrozily existenci školy, neboť ta si za dobíhající obory našla kvalitní náhradu v nově schválených oborech. Připojením obou učilišť došlo k dalšímu rozšíření nabídky studijních programů o dvouleté a tříleté učební obory umožňující získání výučního listu. Jednalo se především o obory Technickoadministrativní pracovník, Švadlena, Strojní zámečník, Mechanik seřizovač, Nástrojař, Strojírenská výroba.

V návaznosti na platnost nových pedagogických dokumentů od 1. 9. 1990 počínaje 1. ročníkem, které daly ředitelům škol větší pravomoc provádět potřebné úpravy osnov a plánů, došlo v tomto směru k výrazným změnám i na naší škole.

Novinkou ve výuce ve školním roce 1992/93 bylo to, že 1. ročník byl společný pro zaměření oboru Textilní technologie (od roku 1994 oboru Textilní výroba a podnikatelství), ke specializaci došlo až od 2. ročníku. v roce 1995 poprvé maturovali studenti čtyřletého studia v zaměření ekonomika a řízení textilní výroby a v zaměření konfekce, v roce 1996 v zaměření výpočetní technika a v oboru Management textilu a oděvnictví. Jen díky této velmi pestré paletě možností škola překonala pro ni velmi problematické období.

Novou formou studia od školního roku 1992/93 bylo také dvouleté nástavbové studium pro absolventy učebních oborů, které poskytlo vyučeným zájemcům možnost získat úplné střední vzdělání. První ročník oboru Textilní průmysl byl otevřen v denní formě se specializací na ekonomiku a konfekci a ve večerní formě se specializací na tkalcovství a přádelnictví. Zatímco denní forma studia prokázala svou životaschopnost, večerní forma se pro malý zájem dále neuskutečňovala. Ve školním roce 1993/94 byl obor Textilní průmysl vystřídán Textilní technologií se stejnými zaměřeními a následně oborem Textilní výroba a podnikatelství. Nástavbové studium probíhalo také na obou připojených učilištích.

Velký význam pro další vývoj školy mělo to, že škola uspěla v náročném výběrovém řízení, které ověřovalo projekt nové podoby středního odborného školství PHARE. Celé 2. pololetí školního roku 1993/94 bylo ve znamení příprav na zařazení školy do tohoto programu. Program organizovaný Evropskou unií byl zaměřen na rozvoj nejrůznějších oblastí zemí střední a východní Evropy. Jeden z programů PHARE byl nazván Restrukturalizace trhu práce. v jeho rámci byla britskou firmou Birks Sinclair ve spolupráci s českými odborníky zpracována Strategická studie vzdělávání a přípravy jako základní dokument pro transformaci středního odborného školství v České republice a jeho přizpůsobení odbornému vzdělávání v zemích Evropské unie.

Na základě této studie vyhlásilo MŠMT v říjnu 1993 výběrové řízení na experimentální ověřování nového typu odborného vzdělávání. Do tohoto výběrového řízení se s dalšími sto osmdesáti čtyřmi školami naše škola přihlásila v listopadu 1993, z nich bylo pro 2. kolo vybráno 109 škol. Po obdržení informace o zařazení do 2. kola byl ve škole vypracován projekt odborného vzdělávání vycházející ze Strategické studie a současně začala intenzívní práce na přípravě pedagogických dokumentů. Na základě posouzení úrovně připravených dokumentů byla škola výnosem MŠMT ze dne 14. 6. 1994 definitivně zařazena mezi 20 vybraných, tzv. pilotních škol určených pro ověření experimentu. Ten byl od 1. 9. 1994 ověřován na devatenácti školách. Podle vypracované dokumentace probíhá výuka s menšími úpravami v některých nabízených oborech dodnes.

Vlastní dokumenty byly vypracovány pro tzv. druhou výstupní úroveň (tříleté denní studium bez maturity), pro třetí výstupní úroveň (čtyřleté denní studium s maturitou), pro dvouleté nástavbové studium pro absolventy učebních oborů. Byla též zpracována Praktická složka vzdělávání pro složení odborné zkoušky a získání výučního listu po absolvování 2. nebo 3. výstupní úrovně. Podle nových dokumentů se vyučovaly a dosud vyučují obory Oděvnictví, Management textilu a oděvnictví a Textilní výroba a podnikatelství. U posledně zmíněného oboru se původně nabízelo celkem 6 zaměření, největší zájem byl o zaměření konfekce, ekonomika a řízení textilní výroby, kancelářská a výpočetní technika. Italská škola Istituto Tecnico Statale Commerciale v Besana Brianza, s níž byly navázány styky v roce 1996, poskytla své pedagogické dokumenty a na jejich základě byly na naší škole zpracovány dokumenty pro zaměření propagační a reklamní činnost. MŠMT je schválilo, a tak přibylo sedmé zaměření, které má díky náplni některých vyučovacích předmětů velice blízko k uměleckým oborům. v letošním školním roce vyjdou z tohoto zaměření první absolventi. o toto zaměření je v současnosti mezi uchazeči o studium v â€žneuměleckých oborech největší zájem.

Výhodou zapojení školy v PHARE bylo především vypracování vlastních pedagogických dokumentů, jež tak mohly odrážet i jistá specifika, která v té době nebylo možné v centrálních osnovách uplatnit. v rámci projektu získala škola i nezanedbatelné finanční prostředky na modernizaci vybavení. Cenným přínosem byla také možnost poznat vzdělávací systémy v mnoha zemích. Učitelé navštívili např. Dánsko, Rakousko, Finsko, Holandsko, Švédsko, Německo, Anglii, Itálii. Zkušenosti z pracovních návštěv většinou potvrdily správnost směru, kterým se řídí změny ve škole, a ukázaly i solidní úroveň našeho školství.

O kvalitě přípravy celého projektu nové podoby středního odborného vzdělávání i samotného uplatnění ve výuce svědčí, mimo jiné i to, že žákovský projekt studentského časopisu z naší školy byl zařazen mezi 16 nejzdařilejších žákovských projektů ze všech zúčastněných škol.

Další tradiční formou studia na škole je také studium při zaměstnání. i v 80. letech zůstávalo toto studium nedílnou součástí školy, a to v dálkové a večerní formě (večerní forma byla organizována v elokovaných třídách ve Svitavách). Od 1.9.1985 došlo k významné změně v plánech, osnovách i celkové organizaci tohoto studia. s ročním zpožděním v porovnání s denním studiem byl zaveden i  do studia při zaměstnání široce pojatý obor Textilní technologie. Současně bylo studium zkráceno na 4 roky a zrušeno dosavadní dělení maturity na všeobecné předměty po 4. ročníku a odborné předměty po 5. ročníku. Osnovy jednotlivých ročníků studia při zaměstnání byly co nejvíce sblíženy s osnovami denního studia. Vzhledem k tomu, že se předpokládalo, že ve studiu při zaměstnání budou především absolventi středních odborných učilišť, kde došlo k rozšíření výuky všeobecně vzdělávacích předmětů, byly některé z těchto předmětů ve studiu při zaměstnání zcela vypuštěny nebo redukovány (např. dějepis, chemie, občanská nauka, samozřejmě se nevyučovaly takové předměty jako tělesná výchova a dílenská cvičení).

V rámci studia při zaměstnání byly otvírány i ročníky dvouletého pomaturitního studia určeného i pro absolventy průmyslových škol textilních a poskytujícího určité speciální znalosti. Tak v letech 1983 - 1985 proběhlo pomaturitní studium určené pro desinatéry, v letech 1989 - 1992 byly realizovány dva ročníky zaměřené na využití výpočetní techniky v textilním průmyslu.

Na počátku 90. let došlo v souvislosti s probíhajícími ekonomickými změnami a zrušením výhod, které dříve studujícím při zaměstnání byly poskytovány (studijní volno v zaměstnání, slevy v dopravě), k značnému poklesu zájmu o tuto formu studia. Až do školního roku 1990/1991 bylo studium při zaměstnání organizováno vždy ve všech ročnících, někdy mívaly tyto ročníky i paralelní třídy. Ve školním roce 1990/1991 byl otevřen 1. ročník dálkového studia v Ústí nad Orlicí a 1. ročník večerního studia ve Svitavách. i když v Ústí nad Orlicí zahájilo studium 28 studentů, v průběhu 1. pololetí jejich počet klesl na 7, takže od 1.2.1991 byl tento ročník zrušen a zbývající studenti zařazeni jako externisté do 1. ročníku večerního studia. Ve školním roce 1991/1992 nebyl již 1. ročník ani v dálkovém, ani ve večerním studiu otevřen. v letech 1994 1997 se v dálkovém studiu nematurovalo (v roce 1994 maturovala pouze třída večerního studia ve Svitavách). v 90. letech bylo studium při zaměstnání prodlouženo na 5 let, s  možností přijímat absolventy učilišť daného oboru nejvýše do 3. ročníku. Do 3. ročníku pětiletého dálkového studia byli uchazeči přijati opět až v roce 1995. Od tohoto roku jsou každoročně přijímáni studenti do 3. ročníku, celé pětileté studium se neuskutečňuje.

V některých letech, ve spolupráci s Úřadem práce, škola zajišťovala dlouhodobé i krátkodobé rekvalifikační kurzy (např. kurzy pro šičky, kurzy, jejichž náplní je naučit se zvládat výpočetní techniku, kurzy pro konstruktéry v programu Catia apod.)

Školní rok 1996/97 pak přinesl v samotném vyučovacím procesu zvláštnost v tom, že do lavic střední školy neusedli studenti 1. ročníků čtyřletého studia, neboť žáci dokončovali povinnou školní docházku v 9. třídách základních škol. Do studia byli přijímáni pouze uchazeči o nástavbové studium a o studium při zaměstnání.

Významným rokem v životě školy se stal rok 1997. Od září 1997 se zařadila mezi umělecké školy. Tehdy poprvé usedají do jejích lavic studenti uměleckého oboru Modelářství a návrhářství oděvů, o rok později jejich řady doplňují studenti dalšího uměleckého oboru, oboru Textilní výtvarnictví tkalcovská tvorba. Pro výuku uměleckých oborů bylo nutno hledat nové vyučující akademické malíře, zkušené odborníky pro navrhování oděvů i plošných textilií a další pedagogy. k přípravě na výuku uměleckých oborů patřily i úpravy prostor, především v budově ve Špindlerově ulici. První umělecké maturity v roce 2001 svou úrovní potvrdily, že škola měla při hledání výtvarníků šťastnou ruku.

Od školního roku 2002/03 má škola povoleny další umělecké obory - obor Propagační výtvarnictví grafická úprava tiskovin a obor Tvarování průmyslových výrobků tvarový a grafický design obalů. Škola tak opět hledá, přemýšlí, ráda se poučí od zkušenějších.

Přítomnost studentů uměleckých oborů se odráží pochopitelně v celkové podobě a činnostech školy. Nedílnou součástí jejího života se staly výstavy prací žáků, účast v soutěžích, módní přehlídky a zapojení do dalších akcí, jichž se studenti dříve zúčastňovali jen málo. z mnoha akcí tohoto charakteru si škola odnáší cenné vavříny.

Nové pojetí studia, zaváděné od roku 1984, přineslo i významné změny v celkovém charakteru maturitních zkoušek. Místo písemných zkoušek z odborných předmětů byla zavedena praktická odborná zkouška tvořící jednu z částí maturitní zkoušky, místo ústních zkoušek ze dvou odborných předmětů byla nejprve zavedena souhrnná odborná zkouška zaměřená na učivo všech odborných předmětů, později dostal ředitel školy pravomoc ponechat soubornou zkoušku nebo ji rozdělit na zkoušky ze dvou samostatných předmětů. Po roce 1990 bylo možno místo z ruského jazyka maturovat z matematiky nebo cizího jazyka (v podmínkách školy z německého a anglického jazyka). Možnost maturity z cizího jazyka se však týkala až maturantů v roce 1994, kteří tento jazyk studovali již od 1. ročníku.

Maturitní zkoušky v uměleckých oborech mají jinou podobu než v oborech, jež dosud bylo možné na škole studovat. Zásadní odlišnosti se týkají především praktické maturitní zkoušky, náplň ústní maturitní zkoušky je také poněkud jiná (např. vzhledem k tomu, že se matematika v uměleckých oborech vyučuje pouze 2 roky, studenti maturují povinně z cizího jazyka atd.)

Praktické maturitní zkoušce se studenti uměleckých oborů věnují intenzívně od března daného školního roku, neboť je velmi náročná. Maturanti musí nejprve vytvořit výtvarný návrh, potom pracují na technické dokumentaci a součástí zkoušky je i praktické provedení návrhu. Své dílo si musí student na závěr ústní maturitní zkoušky též před komisí obhájit. Náročnost praktické zkoušky také odráží fakt, že je hodnocena dvěma známkami jedna je za výtvarný návrh, druhá za technickou dokumentaci a provedení.

Studenti obou výtvarných oborů i zaměření reklamní a propagační činnost vnímají už jako samozřejmost, že se podílejí i na dalších aktivitách školy. Vytvářejí novoročenky, zajímavé studentské pozvánky na maturitní plesy, plakáty pro různé akce atd. Ve všech třech zmíněných oborech každý rok vypracovávají klauzurní práce. i ty mají dobrou úroveň.

V souvislosti s klesající poptávkou po studiu učebních oborů škola uvažovala, zda tyto obory přežijí rok 2000, a současně řešila problém, jak využít prostory, které oběma učilištím patřily.

Dnes je už jasné, že kritická situace byla celkem úspěšně vyřešena. Od školního roku 2000-2001 došlo ke zvýšení zájmu o strojírenské obory, především o tříletý učební obor Nástrojař a čtyřletý studijní obor s maturitou Mechanik seřizovač, v němž v letošním školním roce budou po čtyřleté pauze opět probíhat maturitní zkoušky. Přínosem dvouletého strojírenského oboru Strojírenská výroba je především to, že žáci, kteří by jen velmi těžko bez vyučení hledali uplatnění na trhu práce, získají byť za cenu neskonalé trpělivosti mistrů základní manuální dovednosti. Škole se také daří každoročně uspět s nabídkou jednoho z mála tříletých učebních oborů pro dívky, oboru Krejčí.

Od školního roku 1992/93 bylo i na naší škole věnováno více pozornosti propagaci vzdělávacích programů s cílem získat zájemce o studium na další školní rok. v říjnu 1993 se konala přímo ve škole 1. okresní burza středních škol a učilišť pořádaná z aktivity Úřadu práce v Ústí nad Orlicí. Na ni navázaly v tomtéž roce další regionální burzy.

Mimo burzy v České Třebové, Hradci Králové, Pardubicích apod., jichž se škola pravidelně účastní, každoročně připravuje jednou či dvakrát v  1. pololetí školního roku Dny otevřených dveří. Při nich mají zájemci o studium možnost seznámit se s běžným každodenním chodem školy, nahlédnout na odborná pracoviště, nechat si vyučujícími i studenty zodpovědět své otázky. Při Dnech otevřených dveří lze navštívit všechna odborná pracoviště školy.

Stavební úpravy a modernizace školy

Během posledních dvaceti let své existence škola velmi výrazně změnila svou vnější i vnitřní podobu. i tady lze jednoduše konstatovat: Co bylo před dvaceti lety, dnes už není. Tento fakt dosvědčují i výroky našich absolventů, kteří navštíví školu již po třech letech od ukončení svého studia.

Od konce 70. let probíhala jednání o výstavbě Domova mládeže v areálu školy. Ta nakonec vedla v roce 1981 k rozhodnutí o výstavbě Domova mládeže. Stavba probíhala neobyčejně rychle a již 16.4.1984 byl Domov mládeže slavnostně otevřen. Jeho prvními obyvateli se stali studenti a studentky bydlící dosud v objektu Pozemních staveb v Ústí nad Orlicí. Objekt DM v Brandýse nad Orlicí byl v červenci 1984 předán Střední průmyslové škole železniční v České Třebové.

Vstup do druhé stovky let své existence škola započala čilým stavebním ruchem. v době zahájení školního roku 1992/93 probíhaly úpravy v tělocvičně. v říjnu 1992 bylo zkušebně zahájeno vytápění školy z nově vybudované kotelny a po odstranění závad došlo ke kolaudaci kotelny v následujícím roce.

V dubnu 1993 byla podána Odboru výstavby MěÚ žádost o povolení přístavby směrem do Husovy ulice. Stavba byla zahájena v říjnu téhož roku, kolaudace proběhla 1. 6. 1994. v nové přístavbě je umístěna jedna klasická učebna a dvě odborné učebny (písárna a učebna výpočetní techniky). Zároveň s touto výstavbou proběhly stavební úpravy v přilehlé přádelně a tkalcovně. v místech bývalého kabinetu a skladu v tkalcovně byla nově vybudována oděvní dílna.

Na podzim 1995 se začalo s rozsáhlou rekonstrukcí střechy na budově v Zahradní ulici, při níž byla dosavadní krytina eternit nahrazena bonským šindelem. Vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám se rekonstrukce prováděla až do dubna 1996.

V roce 1995 bylo také rozhodnuto o výstavbě nového stravovacího zařízení. Finanční prostředky na jeho výstavbu byly ze sedmdesáti procent získány ze státní dotace, třicet procent musela škola pokrýt z vlastních zdrojů. Jídelna byla uvedena do provozu v únoru 1997. Současně s výstavbou jídelny a úpravou prostor kolem ní byl položením zámkové dlažby změněn i celkový vnější vzhled přístupové cesty k Domovu mládeže.

Došlo též ke změnám ve využití některých prostor. Tyto změny se výrazně dotkly především budovy ve Špindlerově ulici. Zde bylo postupně zřízeno 7 krásných ateliérů pro figurální kresbu, výtvarnou přípravu a grafiku. Pro výuku v ateliérech naši strojaři navrhli a vyrobili netradiční, ale plně funkční nerozbitné kovové stojany.

Spolu se zahájením výuky v uměleckém oboru Textilní výtvarnictví bylo zapotřebí vyřešit nové uspořádání tkalcovny. Ta byla rozdělena na dvě části, tzv. část hlučnou, v níž se uskutečňuje vedlejší hospodářská činnost a omezeně i výuka, a na část tichou, určenou především pro ruční práci textilních výtvarníků.

Se vzrůstajícím počtem studentů Oděvnictví, Modelářství a návrhářství oděvů a především učebního oboru Krejčí bylo nutno řešit nedostatek místa pro provozování praktických cvičení a odborného výcviku v těchto oborech. Stalo se tak na úkor tkalcovny, z jejíž části byla v roce 2000 vybudována oděvní dílna, kabinet, střihárna a sklad.

V prosinci 2001 byla první vernisáží otevřena v budově ve Špindlerově ulici vlastní školní výstavní síň, která vznikla přebudováním prostor sloužících původně potřebám jídelny učiliště. Na výrobě panelů pro exponáty a jejich instalaci se opět podíleli strojaři. Výstavní síň bude využívána především k propagaci výtvarných prací studentů školy, neboť v uměleckých oborech vznikají pod vedením vyučujících originální věci a pro jejich autory je velmi důležité, aby dostali možnost vystavovat ještě před svým odchodem ze školy. Výstavní panely v síni nezůstanou nikdy volné. Budou se na nich střídat výstavy klauzurních prací, maturitních prací, výstavy umělců učitelů naší školy i výstavy poskytnuté jinými uměleckými školami.

V současné době se v budově ve Špindlerově ulici dokončuje dílna pro tisk, která má kromě vedlejší hospodářské činnosti sloužit studentům oboru Textilní výtvarnictví a zaměření reklamní a propagační činnost.

Další úpravy se dotkly i budovy v Zahradní ulici. Největší změny se týkaly půdních prostor. Pro výuku reklamní a propagační činnosti bylo nutno vytvořit počítačová pracoviště se specializovanými programy. Právě v půdních prostorech vznikla studia pro tuto výuku. Ta jsou dnes skutečně chloubou školy i po stránce estetického ztvárnění prostoru.

V současné době tak má škola k dispozici 2 jazykové učebny, učebnu základní výpočetní techniky, 2 učebny pro výuku počítačové grafiky, 1 počítačovou učebnu pro technickou přípravu oděvní výroby, odbornou učebnu strojírenských předmětů, zkušebnu textilií, přádelnickou dílnu, tkalcovskou dílnu s oddělením pro výtvarný obor Textilní výtvarnictví, 2 oděvní a modelářské dílny, 7 ateliérů, výstavní síň, fotokomoru a rozsáhlé pracoviště praktické výuky strojírenských oborů.

V červenci 1999 započala též rekonstrukce bytových jader na Domově mládeže, která probíhala po jednotlivých stoupačkách, včetně výměny rozvodů studené a teplé vody, odpadů a elektroinstalace. Umakartové stěny nahradila vyzděná jádra . Od koupelny bylo odděleno dveřmi i WC.

Podstatných změn doznalo také vybavení školy. v souvislosti se snahou udržet krok s praxí byla pozornost věnována modernizaci strojového parku v dílnách a též výpočetní technice, jejíž široké využití je pro školu typické.

Změnilo se tedy strojové vybavení tkalcovských i přádelnických dílen, také zkušebna získala nové přístroje. Švýcarskou firmou RIETER, s níž škola udržuje dlouhodobou spolupráci, byly v roce 1994 škole věnovány tři stroje (mykací stroj C 4 s vločkovým zásobováním AEROFEED, protahovací stroj D 1/1 a česací stroj E 7/5). Další švýcarská firma ZELLWEGER z Usteru darovala školní laboratoři pro zkoušení textilií přístroj TRASCH TESTER TT 2000 na určování obsahu nečistot a přístroj na zkoušení jakosti vláken. Strojový park byl modernizován i v tkalcovských dílnách.

Také zařízení oděvních dílen je na vysoké úrovni. Studentům zde slouží ucelený výrobní úsek vybavený potřebnou průmyslovou šicí, žehlící a stříhací technikou.

Během uplynulých let docházelo k průběžnému doplňování a modernizaci výpočetní techniky. Tak např. na přelomu let 1994/95 bylo instalováno nové vybavení počítačové učebny získané z prostředků PHARE. Jednalo se o 8 počítačů PC 486 DX2, laserovou tiskárnu, barevný scanner a barevnou inkoustovou tiskárnu. z  vlastních zdrojů škola doplnila počítače na 15 kusů a zajistila jejich modernizaci přestavbou Pentia. z finančních prostředků PHARE byly dále zakoupeny šicí stroje, trhačka pro zkušebnu, barevná tiskárna se scannerem pro pracoviště LECTRA, projekční mikroskop a vybavení pro elektronická měření.

Dnes škola využívá více než 100 počítačů řady Pentium. Jsou k dispozici studentům i vyučujícím. v každém kabinetě je pro potřebu vyučujících instalován počítač, v převážné většině zapojený do sítě.

Stejně tak jako v hardwaru, tak i v softwaru se škola snažila a snaží udržet krok s rychlým vývojem. Operační systém DOS a pod ním pracující programy byly nahrazeny operačním systémem Windows 3.11 a postupně jeho vyššími verzemi. v současnosti je využívána verze Windows 95. Počítačová učebna pro zvládnutí základní výuky výpočetní techniky je vybavena kancelářským balíkem MS Office 97 (Word, Excel, Access a PowerPoint).

Počítačová technika začala být využívána kromě samotného předmětu Výpočetní technika a předmětů jemu příbuzných i v dalších předmětech. Mezi prvními vznikla ve školním roce 1992/93 učebna vybavená počítačem MacIntosh s programy pro výuku angličtiny, němčiny a italštiny. Druhá (netypická) jazyková laboratoř pak byla vybavena komunikačním a zvukovým pultem.

V prosinci 1994 byl škole dodán CAD systém pro modelování střihů, jejich stupňování a polohování. Tento systém byl na základě výběrového řízení zakoupen u francouzské firmy LECTRA SYSTEMES a je využíván při výuce v oborech Oděvnictví a Modelářství a návrhářství oděvů.

Od 1. 11. 1996 byl ve škole do zkušebního provozu zaveden Internet, od března 1999 je studentům i vyučujícím k dispozici pro výuku i využití ve volném čase. Předností síťového zapojení počítačů využívají učitelé i studenti od roku 1998.

Specializované učebny pro výuku reklamní a propagační činnosti a textilního výtvarnictví (tzv. studia) jsou vybaveny posledními modely PC a  zařízeními potřebnými pro vstup i výstup obrazových dat. Pro výuku jsou používány výhradně programy firmy ADOBE (Photoshop, Illustrator a PageMaker), dále TexCAD a DesignScope Jacquard Premium od firmy EAT. Samozřejmostí se ve vybavení školy staly digitální fotoaparáty i zrcadlovky s příslušenstvím, kamera, dataprojektory, velkoplošná televize atd.

Ve školním roce 2001/02 doznalo výrazné modernizace zařízení i programové vybavení určené pro výuku strojírenských oborů. Škola podala v  rámci programu podpory odborného vzdělávání ve strojírenských oborech dva projekty. Oba uspěly a byly realizovány v samém závěru roku 2001. Škola tak získala dalších 15 moderních počítačů, 7 tiskáren, kreslící plotter formátu A1, software pro konstruktéry a dále pro simulaci a programování CNC strojů . Vybavení pracoviště praktického výcviku bylo rozšířeno o moderní měřicí techniku, digitální odměřování na obráběcích strojích, nové nástroje a pracovní pomůcky. Modernizací dvou stávajících laboratorních CNC strojů a zprovozněním dvou CNC strojů poskytnutých firmou Rieter CZ a.s. a jejich napojením na programovací počítače bylo vytvořeno moderní pracoviště CNC strojů.







       
Zřizovatelem školy je Pardubický kraj
Školský portál Pardubického kraje - každý den nové informace ze školství
Ocenění Pardubického kraje
Ocenění Pardubického kraje
Školní časopis UMAG
Školní časopis UMAG
ESF Projekt
Evropské sociální fondy
       

       
Obalový institut
OBALOVÝ INSTITUT SYBA, s. r. o.
Asociace výtvarných škol
Asociace

Masarykova univerzita
Střední škola umělecko průmyslová Ústí nad Orlicí - netfirmy.czStřední školy s maturitní zkouškou - netfirmy.cz