Espuma je již minulostí. Přinesla ale cenné zkušenosti

Ústí n. O./Kuressaare – Poslední setká­ní osmi evrop­ských škol, kte­ré se podí­le­jí na spo­leč­ném pro­jek­tu Espuma, zaved­lo jeho účast­ní­ky do Pobaltí. V eston­ském Kuressaare totiž síd­lí jed­na z part­ner­ských škol – Regional Training Centre. Od 4. červ­na se na dale­kou ces­tu vyda­la také dele­ga­ce ústec­ké „umprum­ky“ – z peda­go­gů Alena Marková, Hana Havlová a Bohuslav Špaček, za stu­den­ty pak již úspěš­ný absol­vent Petr Břenek a Jakub Brokl z 2. roč­ní­ku. Co při­ne­sl závě­reč­ný „mee­ting“ a celé bez­má­la dvou­le­té sna­že­ní ústec­ké škole?

Možnost zají­ma­vé­ho porov­ná­ní
Cílem Espumy byla výro­ba funkč­ní­ho dáv­ko­va­če pěno­vých hmot, kte­rý lze uplat­nit v gastro­no­mic­kých pro­vo­zech. Kromě toho vznik­la také kuchař­ka s národ­ní­mi recep­ty všech zúčast­ně­ných stá­tů. Střední ško­la umě­lec­ko­prů­mys­lo­vá se podí­le­la výraz­ně na obou jme­no­va­ných čás­tech. Jelikož se finál­ní pre­zen­ta­ce kona­la v dub­nu na půdě němec­ké­ho Ibbenbürenu, mělo posled­ní setká­ní v Estonsku spí­še bilan­cu­jí­cí ráz. „Skutečně jsme hod­no­ti­li pro­jekt jako tako­vý. Mohli jsme si také v pátek pro­hléd­nout part­ner­skou ško­lu, což nám i našim stu­den­tům při­nes­lo mož­nost zají­ma­vé­ho porov­ná­ní,“ uved­la peda­gož­ka Alena Marková a dopl­ni­la: „Vyučuje se zde totiž obor Art and design blíz­ký těm našim. Od eston­ské ško­ly vze­šel zájem pokra­čo­vat na spo­lu­prá­ci s naší ško­lou v rám­ci pro­gra­mu Erasmus plus, kte­rý by byl zamě­řen na mobi­li­tu stu­den­tů. s vyu­ču­jí­cí ško­ly, kte­rá má sou­čas­ný pro­jekt na sta­rost, jsem hovo­ři­la o mož­nos­tech týden­ních stá­ží našich stu­den­tů v part­ner­ské ško­le a naopak.“

Noví zná­mí, nové pro­stře­dí, cizí jazyk
Pro uči­te­le, ale pře­de­vším stu­den­ty mají pro­jek­to­vá setká­ní dal­ší důle­ži­tý roz­měr – mož­nost poznat nové pro­stře­dí, kul­tu­ru, zvy­ky. V Estonsku byla na pro­gra­mu návště­va his­to­ric­ké čás­ti hlav­ní­ho měs­ta Tallinn. Alena Marková z pozi­ce vyu­ču­jí­cí ang­lic­ké­ho jazy­ka zmí­ni­la ješ­tě jeden důle­ži­tý prvek. „Budoucí mož­ná spo­lu­prá­ce by moh­la být pro stu­den­ty atrak­tiv­ní, umož­ni­la by jim poznat pro­stře­dí jiné ško­ly. Jako ang­lič­ti­nář­ka pozi­tiv­ně hod­no­tím nut­nost vyu­ži­tí cizí­ho jazy­ka v pra­xi, kdy by pro naše stu­den­ty bylo snaz­ší absol­vo­vat toto setká­ní ve ško­le, kte­rá má ang­lič­ti­nu jako dru­hý jazyk, než v sever­ských stá­tech nebo ang­lic­ky mlu­ví­cích zemích.