Ústí n. O. – Spolupráce Střední ško­ly umě­lec­ko­prů­mys­lo­vé Ústí nad Orlicí se zdej­ší Malou scé­nou nekon­čí ani v letoš­ním škol­ním roce. Vedle výstav je jejím nej­vý­raz­něj­ším dokla­dem cyk­lus před­ná­šek z dějin výtvar­né­ho umě­ní, kte­rý zajiš­ťu­jí peda­gož­ky „umprum­ky“ Jitka Kuběnková a Marie Uhlířová. Ten letoš­ní bude v pořa­dí již čtvr­tý a nese název Nejstarší umě­ní – od jes­ky­ně ke katedrá­le.

Ke stá­lým návštěv­ní­kům při­by­li noví
Tři před­cho­zí cykly před­sta­vi­ly postup­ně vývoj naší archi­tek­tu­ry, deset výji­meč­ných umě­lec­kých osob­nos­tí a napo­sle­dy jed­not­li­vé smě­ry 19. sto­le­tí. „Právě posled­ní cyk­lus byl dost úspěš­ný, co se týká zájmu veřej­nos­ti. Ustálila se sku­pi­na lidí, kte­rá cho­dí na vět­ši­nu našich před­ná­šek, a k tomu pokaž­dé při­by­dou nováč­ci, kte­ří se pak vesměs začnou obje­vo­vat i na dal­ších před­náš­kách. Jsme rády, že jsme zís­ka­ly svo­je pub­li­kum a že se to stá­le zlep­šu­je,“ hod­no­tí zájem ústec­ké veřej­nos­ti Jitka Kuběnková a dodá­vá: „Není roz­hod­ně prav­da, že lidi tako­vé věci neza­jí­ma­jí, jen to pros­tě není tako­vá masov­ka, jako kdy­bychom před­ná­še­ly tře­ba o zdra­vé výživě.“

I v pra­vě­ku je o čem vyprá­vět
Jelikož se tři desít­ky pře­de­šlých před­ná­šek věno­va­ly v pře­váž­ně vět­ši­ně moder­ní­mu umě­ní, byl pod­le slov Jitky Kuběnkové výběr nej­star­ších epo­ch nasna­dě. „. Provedeme poslu­cha­če od pra­vě­ku přes sta­ré civi­li­za­ce, anti­ku až po stře­do­věk. Končit bude­me gotic­kým umě­ním,“ hovo­ří oblí­be­ná peda­gož­ka, kte­rá v úte­rý 13. září před­sta­ví nej­star­ší, tedy pra­vě­ké umě­ní. Že by neby­lo o čem vyprá­vět, toho se prý návštěv­ní­ci obá­vat nemu­sí. „Pár sošek tlustých žen­ských a něja­ké mal­by zví­řat v jes­ky­ních, asi tako­vé je pově­do­mí vět­ši­ny lidí. Je to ovšem mno­hem slo­ži­těj­ší, koša­těj­ší a zají­ma­věj­ší, než se na prv­ní pohled zdá! Navíc je to jaký­si bod nula, odkud všech­no zača­lo, a je to pod­le mě jed­na z nej­za­jí­ma­věj­ších kapi­tol v ději­nách umě­ní!“ míní Jitka Kuběnková. „Přijďte si před­náš­ku poslech­nout a uvi­dí­te, mož­ná bude­te pře­kva­pe­ni! A stej­né je to s dal­ší­mi téma­ty. Jen tu nebu­de tolik kon­krét­ních jmen, pro­to­že je nezná­me, ale naštěs­tí máme skvě­lá díla,“ dodá­vá ještě.

Překvapení na Vánoce, ces­to­vá­ní nako­nec
Příprava před­ná­šek je pro obě dvě vyu­ču­jí­cí nároč­nou a sys­te­ma­tic­kou pra­cí, kte­rou musí sklou­bit s množ­stvím dal­ších povin­nos­tí. „Je to pro nás tak tro­chu zápřah, ale těší nás, když se lidem pořa­dy líbí a pře­mýš­le­jí o tom, co jim řek­ne­me. Umělecká díla, i ta sta­rá a někdy zapo­me­nu­tá, si to zaslou­ží!“ je pře­svěd­če­na Jitka Kuběnková. Spolu s Marií Uhlířovou nabíd­nou zájem­cům cel­kem deset „výle­tů“ do dějin nej­star­ší­ho umě­ní. Dva z nich budou nevšed­ní. „Malé vánoč­ní pře­kva­pe­ní v podo­bě naše­ho hos­ta zatím nebu­de­me pro­zra­zo­vat a na samý závěr chys­tá­me netra­dič­ní ces­to­va­tel­skou před­náš­ku. V ní bychom chtě­ly poslu­cha­čům zpro­střed­ko­vat někte­rou z našich tra­dič­ních cest po zají­ma­vých a čas­to zapad­lých mís­tech naší vlas­ti, kde se nachá­ze­jí malé umě­lec­ké pokla­dy v podo­bě archi­tek­to­nic­kých skvos­tů, kva­lit­ních maleb nebo soch, o kte­rých se čas­to málo ví,“ uza­ví­rá Jitka Kuběnková z peda­go­gic­ké­ho sbo­ru SŠUP.
Přednášky z cyk­lu Nejstarší umě­ní – od jes­ky­ně ke katedrá­le se budou konat vždy jed­nou měsíč­ně v sále orlic­ko­ús­tec­ké Malé scé­ny. Zájemci si mohou zakou­pit per­ma­nent­ku na všech­ny pořa­dy za zvý­hod­ně­nou cenu, zlev­ně­né vstup­né je urče­no pro stu­den­ty  a důchodce.

Program
září: Pravěké umě­ní
říjen: Umění Mezopotámie a dal­ších východ­ních kul­tur
lis­to­pad: Umění sta­ro­vě­ké­ho Egypta
pro­si­nec: Vánoční pře­kva­pe­ní
leden: Umění sta­ro­vě­ké­ho Řecka
únor: Umění sta­ro­vě­ké­ho Říma a křes­ťan­ské anti­ky
bře­zen: Románské umě­ní
duben: Gotická archi­tek­tu­ra
kvě­ten: Gotické sochař­ství a malíř­ství
čer­ven: Středověké puto­vá­ní počes­ku a po Česku

Rok oslav, rok změn
První záři­jo­vý den se nesl ve zna­me­ní spo­leč­né­ho setká­ní pěti desí­tek uči­te­lů a jejich svě­řen­ců. Letošní škol­ní rok bude výji­meč­ný v tom, že si ško­la při­po­me­ne 125 let od své­ho zalo­že­ní. „Každý škol­ní rok při­ná­ší urči­té změ­ny. Letos se jed­ná pře­de­vším o změ­ny per­so­nál­ní, šest peda­go­gů ze ško­ly odchá­zí, stej­ný počet nových ovšem nastu­pu­je,“ zmí­nil ve svém zaha­jo­va­cím pro­je­vu Zdeněk Rössler.
Podle jeho slov letos neče­ka­jí orlic­ko­ús­tec­kou umprum­ku něja­ké výraz­né sta­veb­ní úpra­vy, s výjim­kou vybu­do­vá­ní nové­ho foto­a­te­li­é­ru na „Špindlerce“. Méně vidi­tel­ných změn je ovšem řada a měly by při­spět ke zkva­lit­ně­ní pod­mí­nek pro stu­den­ty i peda­go­gy. „Přibližně dvě stě našich počí­ta­čů pře­chá­zí na nový ope­rač­ní sys­tém, mění se IT služ­by, poda­ři­lo se nám zakou­pit nový tis­ko­vý ser­ver, kte­rý ve vyso­ké kva­li­tě umož­ňu­je roz­měr­něj­ší tis­ky,“  uve­dl ředitel.

Slavit se bude zejmé­na v červ­nu
Století a čtvrt exis­ten­ce si budou na umprum­ce při­po­mí­nat v prů­bě­hu celé­ho škol­ní­ho roku, hlav­ní těžiš­tě oslav bude spo­je­no s týden­ní­mi měst­ský­mi slav­nos­ti v roz­me­zí 5. – 11. červ­na 2017. V této sou­vis­los­ti adre­so­val ředi­tel stu­den­tům násle­du­jí­cí vzkaz: „Připravujeme růz­né akti­vi­ty na při­po­me­nu­tí toho­to výro­čí. Bez vás stu­den­tů a vaší pomo­ci bychom to zvlád­li jen vel­mi těž­ko. Obracím se na vás s výzvou, abys­te nám byli nápo­moc­ni.“
Právě akti­vi­ty pře­de­vším žáků umě­lec­kých obo­rů jsou dle míně­ní Zdeňka Rösslera pro pro­pa­ga­ci ško­ly klí­čo­vé. V této sou­vis­los­ti při­po­me­nul úspě­chy, kte­rých v samém závě­ru minu­lé­ho škol­ní­ho roku dosáh­li nyní již matu­ran­ti Jiří Fikejz a Jakub Brokl. „Prvně jme­no­va­ný vyhrál sou­těž o návrh ceny Svazu prů­mys­lu a dopra­vy, Jakub Brokl dosá­hl hned něko­li­ka úspě­chů, kro­mě jiné­ho v mezi­ná­rod­ní sou­tě­ži ani­mo­va­né tvor­by na Slovensku zís­kal dru­hé mís­to,“ řekl Zdeněk Rössler. Zmínil také zno­vu­ob­no­ve­ní žákov­ské rady v uply­nu­lém škol­ním roce, díky níž může vede­ní ško­ly lépe rea­go­vat na pod­ně­ty a při­po­mín­ky jed­not­li­vých tříd. „Všem, kte­ří se na cho­du rady aktiv­ně podí­lí, bych chtěl podě­ko­vat, těší mě, jak ke své prá­ci při­stu­pu­jí,“ dopl­nil ředi­tel SŠUP.

Ateliéry v Perle? Možná už v roce 2019
Nejvýraznější změ­nou posled­ních let byla kom­plet­ní rekon­struk­ce hlav­ní­ho are­á­lu SŠUP v Zahradní uli­ci. Schyluje se ovšem k dal­ší inves­ti­ci, kte­rá by pro umprum­ku zna­me­na­la zásad­ní změ­nu. Zdeněk Rössler s ní ve čtvr­tek ráno pří­tom­né sezná­mil. „To, o čem chci hovo­řit, by se moh­lo dotknout již stá­va­jí­cích prv­ních roč­ní­ků. Už del­ší dobu jed­ná­me s měs­tem i kra­jem a při­pra­vu­je­me výstav­bu nové budo­vy ate­li­é­rů, kte­rá by měla nahra­dit sou­čas­nou Špindlerku a měla by vznik­nout v are­á­lu býva­lé­ho pod­ni­ku Perla. Je při­pra­ven pro­jek­to­vý záměr a zpra­co­vá­na stu­die, rada Pardubického kra­je akci schvá­li­la, inves­tič­ní nákla­dy zatím vychá­zí na 77 mili­o­nů korun. Akce by měla být finan­co­vá­na z evrop­ských fon­dů, pokud by tato mož­nost nedo­padla, pak z pro­střed­ků kra­je. Projekční tým, kte­rý již fun­gu­je, před­po­klá­dá zahá­je­ní stav­by začát­kem roku 2018.“

Ústí n. O. – Setkání s tech­ni­kou a pří­rod­ní­mi věda­mi, tedy prázd­ni­no­vý tábor, kte­rý žáky základ­ních škol pořá­dá orlic­ko­ús­tec­ká Střední ško­la umě­lec­ko­prů­mys­lo­vá, má za sebou tře­tí roč­ník. V ter­mí­nu od 11. do 15. čer­ven­ce jej absol­vo­va­ly tři desít­ky dětí a při­pra­ve­ny pro ně byly jak blo­ky sou­vi­se­jí­cí pří­mo s jed­not­li­vý­mi obo­ry ško­ly, tak dal­ší vol­no­ča­so­vé akti­vi­ty. Účastníci tak napří­klad zaví­ta­li do part­ner­ských firem SŠUP nebo navští­vi­li hasič­skou zbroj­ni­ci. Pět dní plných zába­vy se moh­lo usku­teč­nit díky pří­z­ni spon­zo­rů, nákla­dy pro účast­ní­ky tak byly mini­mál­ní. Příští škol­ní rok, kte­rý bude pro ústec­kou „umprum­ku“ ve zna­me­ní oslav 125 od zalo­že­ní, by se měl konat 4. roč­ník prázd­ni­no­vé­ho kempu

Ústí n. O. – V ate­li­é­ru desig­nu pro­duk­tů a oba­lů lze příští rok v matu­rit­ním roč­ní­ku oče­ká­vat vyso­kou kva­li­tu. A to zejmé­na v podá­ní žáků, kte­ří orlic­ko­ús­tec­kou „umprum­ku“ repre­zen­tu­jí na řadě celo­stát­ních i mezi­ná­rod­ních sou­tě­ží. Hned něko­lik výraz­ných úspě­chů při­psa­li stu­den­ti Jakub Brokl a Jiří Fikejz v samém závě­ru škol­ní­ho roku.

Vítězné taže­ní zakon­čil v Bratislavě
Jakub Brokl pat­ří v sou­čas­nos­ti mezi nej­vý­raz­něj­ší osob­nos­ti mezi stu­den­ty ústec­ké ško­ly. Už v prv­ním roce stu­dia se podí­lel na desig­nu pří­stro­je v mezi­ná­rod­ní­ho pro­jek­tu Espuma, poslé­ze dosá­hl něko­li­ka úspě­chů v oblas­ti tvor­by ani­mo­va­ných fil­mů. Letošní „skli­zeň“ na zem­ském a poslé­ze celo­stát­ním kole sou­tě­že ani­mo­va­né tvor­by Zlaté slun­ce oko­ře­nil ješ­tě v Bratislavě na mezi­ná­rod­ním kole Animofestu. „Jednalo se o sou­těž sou­kro­mé střed­ní ško­ly ani­mo­va­né tvor­by v Bratislavě. S ani­ma­cí Travelling with iron golem jsem tam zís­kal dru­hé mís­to,“ zmí­nil svůj úspěch Jakub Brokl a dopl­nil: „Jednalo se hlav­ně o ani­mač­ní sou­těž, ale kona­ly se zde také sou­tě­že foto­gra­fic­ké, gra­fic­ké a oděv­ní.  Projekce hra­ných fil­mů dopl­ňo­va­la hlav­ní sou­těž­ní ani­mač­ní blok. Účast bych urči­tě dopo­ru­čil i dal­ším našim stu­den­tům nejen z důvo­du, že pořa­da­te­lé zajis­ti­li hod­not­né ceny.“

S kyta­rou uspěl v inter­ne­to­vé sou­tě­ži
Tvorba Jakuba Brokla je roz­ma­ni­tá a neo­me­zu­je se pou­ze na film. V rám­ci své letoš­ní roč­ní­ko­vé prá­ce řešil návrh kyta­ry a moti­va­cí mu byla sou­těž vypsa­ná jed­ním z nej­ob­lí­be­něj­ších inter­ne­to­vých pro­dej­ců hudeb­ních nástro­jů v Česku. Zajímavá je rov­něž sku­teč­nost, že Jakubovým vedou­cím v ate­li­é­ru je aka­de­mic­ký archi­tekt Bohuslav Horák, sám aktiv­ní hráč na kyta­ru. „Do Jakubova návr­hu jsem ovšem zasa­ho­val mini­mál­ně, nechal jsem ho schvál­ně pra­co­vat samo­stat­ně, byl jsem zvě­dav, jak si pora­dí. Zvládl to výbor­ně,“ oce­ňu­je své­ho svě­řen­ce peda­gog a desig­nér. Jakuba Brokla chvá­lí také za aktiv­ní pří­stup. „Vybral si návrh kyta­ry úpl­ně sám, při­šel s tou­to myš­len­kou a já s ní sou­hla­sil. Ještě před ode­vzdá­ním prá­ce jsem měl men­ší výhra­dy k návr­hu, zejmé­na po tva­ro­vé jed­no­tě, sjed­no­ce­ní krku a těla kyta­ry. Ostatní je o zvu­ku a to je vel­ká alchy­mie, sou­dil bych až na pro­to­ty­pech. Je to kaž­do­pád­ně výbor­ný výsle­dek, když uvá­ží­me, že se mohl této sou­tě­že zúčast­nit kdo­ko­liv z naší repub­li­ky,“ míní Bohuslav Horák.

Vítězný návrh tro­fe­je
Úspěch, kte­ré­ho se na kon­ci škol­ní­ho roku dočkal dal­ší z mla­dých designe­rů Jiří Fikejz, má pro orlic­ko­ús­tec­kou ško­lu zvlášť vel­ký význam. Návrh tro­fe­je se totiž dočká rea­li­za­ce a kaž­do­roč­ní­ho pře­dá­vá­ní. „Jirka se spo­leč­ně s dal­ším naším stu­den­tem Robertem Vlasákem zúčast­nil celo­re­pub­li­ko­vé sou­tě­že vypsa­né Svazem prů­mys­lu a dopra­vy ČR. Zadání poža­do­va­lo vytvo­řit návrh na tro­fej, oce­ně­ní dopra­vy a prů­mys­lu za mimo­řád­né výko­ny či obje­vy, kte­ré bude udě­lo­vá­no v daném obo­ru jed­not­liv­cům, ale i týmům kaž­dý rok,“ vysvět­lu­je vedou­cí ate­li­é­ru desig­nu pro­duk­tů a oba­lů SŠUP Bohuslav Horák a dodá­vá: „Fikejzův návrh, kte­rý byl vytvo­řen v rám­ci roč­ní­ko­vé prá­ce, byl odbor­nou poro­tou vyhod­no­cen jako nej­lep­ší, a tudíž se stal i cel­ko­vým vítě­zem v České repub­li­ce. Nyní bude autor vyzván k pode­psá­ní autor­ské a licenč­ní smlou­vy a bude se řešit výrob­ce tro­fe­jí a veš­ke­ré detai­ly s tím spo­je­né.“
Že tro­fej talen­to­va­né­ho stu­den­ta nezů­sta­ne pou­ze „na papí­ře“, potvr­zu­je i Věra Rojíčková ze Svazu prů­mys­lu a dopra­vy ČR. „Soutěžní návrh na tro­fej v kate­go­rii Rozvoj prů­mys­lu byl hod­no­ti­tel­skou komi­sí vybrán jako nej­lep­ší a stal se tedy vítěz­ným návrhem. Autora bude­me v dohled­né době kon­tak­to­vat ohled­ně zpra­co­vá­ní a uza­vře­ní smlou­vy o pod­mín­kách uží­vá­ní návr­hu tro­fe­je vyhla­šo­va­te­lem sou­tě­že a o dohod­nu­tí dal­ších zále­ži­tos­tí,“ potvr­zu­je ředi­tel­ka Sekce regi­o­nál­ní­ho zastou­pe­ní Svazu prů­mys­lu a dopra­vy ČR.

Ústí n. O. – Prázdninový tábor zamě­ře­ný na roz­ma­ni­té tech­nic­ké i umě­lec­ké doved­nos­ti se na orlic­ko­ús­tec­ké „umprum­ce“ koná již potře­tí.  Pořadatele z řad peda­go­gů letos těší vyso­ký zájem dětí ze základ­ních škol – pět dní plných zába­vy i pou­če­ní letos absol­vu­jí tři desít­ky účast­ní­ků ve věku od dese­ti do pat­nác­ti let. Akce s názvem Setkání s tech­ni­kou a pří­rod­ní­mi věda­mi odstar­to­va­la vče­ra ráno. „Do pro­gra­mu jsou zařa­ze­ny aktiv­ní odde­cho­vé blo­ky se spor­tov­ní a zájmo­vou téma­ti­kou. Využijeme spor­tov­ní halu, ven­kov­ní více­ú­če­lo­vé hřiš­tě a při­leh­lé pro­sto­ry. Nebudou chy­bět ani exkur­ze ve fir­mách dle zvo­le­né­ho zamě­ře­ní,“ upo­zor­ňu­je  ředi­tel SŠUP Ústí nad Orlicí Zdeněk Rössler.

Ústí n. O. – Vysvědčení jsou roz­dá­na, brá­ny základ­ních i střed­ních škol se posled­ní červ­no­vý den na dva měsí­ce uza­vře­ly. Ředitel Střední ško­ly umě­lec­ko­prů­mys­lo­vé Ústí nad Orlicí Zdeněk Rössler se v násle­du­jí­cím roz­ho­vo­ru zamýš­lí nad aktu­ál­ní­mi téma­ty, kte­ré hýbou škol­stvím: jed­not­né při­jí­ma­cí i matu­rit­ní zkouš­ky či inkluze.

Letošní matu­rit­ní zkouš­ky nezvládlo v Česku prů­měr­ně bez ohle­du na typy škol přes 20% adep­tů, na umprum­ce při­bliž­ně kaž­dý čtvr­tý. O čem tako­vá neú­spěš­nost vypo­ví­dá?
Čtvrtina neú­spěš­ných není pří­liš vel­ká novin­ka, v minu­lých letech byly výsled­ky obdob­né. Odpovídá to sou­čas­né­mu sta­vu vzdě­lá­va­cí­ho sys­té­mu, respek­ti­ve střed­ní­ho vzdě­lá­vá­ní. Vytvořily se snad­něj­ší pod­mín­ky pro stu­di­um matu­rit­ních obo­rů. To zna­me­ná, že napří­klad neby­ly dosud pří­liš jed­not­ně upra­vo­vá­ny při­jí­ma­cí zkouš­ky, respek­ti­ve nemu­se­ly se do nich hlá­sit všech­ny ško­ly, všech­ny kra­je. Pokud pro­bí­ha­ly, neby­lo sjed­no­ce­né jejich hod­no­ce­ní. Se zave­de­ním jed­not­ných při­jí­ma­cích zkou­šek  bude pro­bí­hat výběr žáků ke stu­diu  na zákla­dě jed­not­ných kri­té­rií.  Zvýší se tlak na pří­pra­vu žáků ke stu­diu a dojde k jejich roz­lo­že­ní do obo­rů s matu­ri­tou nebo výuč­ním lis­tem pod­le aktu­ál­ních stu­dij­ních před­po­kla­dů. Tento regu­la­tiv by se měl pro­je­vit také ve výsled­cích vzdělávání.

Maturitní zkouš­ky také letos při­nes­ly jeden dost zásad­ní pro­blém, kte­rý ovšem zůstá­vá stra­nou zájmu vět­ši­ny médií. Mohl bys­te jej popsat?
V posled­ních letech se také poměr­ně výraz­ně roz­ší­řil počet žáků s upra­ve­ný­mi pod­mín­ka­mi matu­rit­ní zkouš­ky. Upravené pod­mín­ky jsou však mnoh­dy jejich nosi­te­li pře­ce­ňo­vá­ny a v  někte­rých ohle­dech mohou zůstat pou­ze na papí­ře. Když pak dojde k vlast­ní zkouš­ce, dochá­zí k urči­té­mu roz­ča­ro­vá­ní a zklamání.

Máte na mys­li napří­klad spo­leč­né didak­tic­ké tes­ty, v nichž nejsou při­způ­so­be­né pod­mín­ky žáků zohled­ně­ny?
Přesně tak. Pro hod­no­ce­ní  didak­tic­ké­ho tes­tu nejsou pod­mín­ky upra­ve­né tak, jak jsou napří­klad ve slo­ho­vé prá­ci. Když to pře­ve­du do situ­a­ce v naší ško­le, tak neú­spěš­ní žáci u didak­tic­ké­ho tes­tu v čes­kém či ang­lic­kém jazy­ce před­sta­vu­jí přes tři pro­cen­ta v cel­ko­vém počtu neúspěšných.

Dá se před­po­klá­dat, že podob­ná čís­la budou pla­tit celo­stát­ně. Upozorňovali jste na ten­to pro­blém?
V minu­lých letech jsme si to tak sil­ně neu­vě­do­mo­va­li, až u letoš­ních zkou­šek byl vliv tes­tu výraz­něj­ší. Podali jsme dotaz na Cermat, jakým způ­so­bem jsou u didak­tic­ké­ho tes­tu zohled­ňo­vá­ni žáci s při­způ­so­be­ný­mi pod­mín­ka­mi. Odpověď z Cermatu zní, že u didak­tic­kých tes­tů při­způ­so­be­né pod­mín­ky v tom­to smys­lu nejsou. Zohlednění spo­čí­vá pou­ze v úpra­vě časo­vé­ho limi­tu, niko­liv v hodnocení.

Mediálně vděč­né jsou v čes­kém jazy­ce pou­ze „mini­kau­zy“ typu loň­ské­ho Jidáše či letoš­ní­ho epi­ze­u­xis, ale výše uve­de­ný pro­blém je pře­ci mno­hem závaž­něj­ší a pře­de­vším sys­té­mo­vý, že?
Ano, je to sys­té­mo­vý pro­blém a navíc sou­vi­sí s den­ně sklo­ňo­va­nou inklu­zí. V rám­ci inklu­ze jsou pod­mín­ky na základ­ních ško­lách upra­vo­vá­ny a otáz­kou je, jakým způ­so­bem budou upra­vo­vá­ny na střed­ních ško­lách, zejmé­na s ohle­dem na matu­ri­ty. A to v tuto chví­li nikdo neví.

Obáváte se, že žáky s při­způ­so­be­ný­mi pod­mín­ka­mi budou ško­ly udr­žo­vat v něko­li­ka­le­té ilu­zi, kte­rá se v čase matu­rit­ních zkou­šek najed­nou roz­ply­ne?
Mám z toho oba­vy. Na dru­hé stra­ně nejsem pří­z­niv­cem toho, aby byl celý sys­tém tak­to ote­vře­ný, pro­to­že to zaklá­dá dal­ší pro­blémy. Na jed­né stra­ně je posky­to­va­ná něja­ká úle­va, na dru­hé vzni­ka­jí odmí­ta­vé reak­ce.  Někdy je oprav­du vel­mi slo­ži­té vysvět­lo­vat žákům a jejich rodi­čům roz­díl­né pří­stu­py k hod­no­ce­ní žáků s uzpů­so­be­ním a bez uzpů­so­be­ní vzdě­lá­va­cích podmínek.

Kamenem úra­zu spo­leč­ných matu­rit je zkouš­ka z mate­ma­ti­ky, opro­ti ostat­ním má výraz­ně vyš­ší neú­spěš­nost. Proč čes­kým stře­do­ško­lá­kům počí­tá­ní nejde?
Podle mého názo­ru z výu­ky mate­ma­ti­ky už na základ­ní úrov­ni vymi­zel dril. Konkrétně mám na mys­li tře­ba náso­bil­ku, kte­rou řada dětí nemá zaži­tou. Mám pocit, že  se také tro­chu upus­ti­lo od vychá­ze­ní z defi­nic, ze  kte­rých se  vyvo­zu­jí násled­ná řeše­ní. Čím poz­dě­ji se na dítě tla­čí, aby roz­vi­nu­lo svůj základ­ní mate­ma­tic­ký apa­rát, tím je to méně úspěš­né. Matematiku je tře­ba pou­ží­vat a využívat.

Máte na mys­li prak­tic­kou mate­ma­ti­ku?
Přesně tak. Děti nejsou od gene­ra­ce před dva­ce­ti lety až tak odliš­né, ale výsled­ky v mate­ma­ti­ce se zhor­ši­ly. S tím­to pro­blé­mem boju­je­me na střed­ní ško­le od prv­ní­ho roč­ní­ku. Situace, kdy si žák na střed­ní ško­le vypo­má­há prs­ty na rukou při řeše­ní náso­bil­ky, není zrov­na oje­di­ně­lým jevem.

Vyučující mate­ma­ti­ky, s nimiž jsem tes­ty pro­bí­ral, se vesměs sho­du­jí, že zadá­ní není pří­liš slo­ži­té a nároč­nost spo­čí­vá spí­še v časo­vé rovi­ně. Je správ­né pre­fe­ro­vat prá­vě toto kri­té­ri­um?
Jestliže žák nemá myš­le­ní roz­vi­nu­té na tako­vé úrov­ni, aby se doká­zal v pro­blé­mu rych­le zori­en­to­vat a rea­go­vat, samo­zřej­mě u něj nasta­ne časo­vý problém.

Dá se vypl­ňo­vá­ní mate­ma­tic­kých tes­tů lido­vě řeče­no nacvi­čit?
Způsob, jakým zkouš­ka pro­bí­há, vede k tomu, že se vyu­ču­jí­cí sna­ží se žáky pro­cvi­čo­vat úlo­hy obsa­že­né v minu­lých tes­tech a také indi­vi­du­ál­ní pří­pra­va žáka spo­čí­vá pře­de­vším v řeše­ní tes­tů.  Procvičování tes­tů  tak zabí­rá hodi­ně času a to na úkor roz­vo­je a pře­de­vším zafi­xo­vá­ní mate­ma­tic­kých kom­pe­ten­cí žáka.

Podobnou ten­den­ci bychom moh­li sle­do­vat i v hodi­nách čes­ké­ho jazy­ka, neú­spěš­nost celo­stát­ně v didak­tic­kých tes­tech přes­to stoup­la. Platí to i pro ústec­kou umprum­ku?
V naší ško­le se nedá říci, že by se výsled­ky didak­tic­kých tes­tů z mate­ma­ti­ky výraz­ně zhor­ši­ly, jde spí­še o setr­va­lý stav. K něja­ké­mu patr­né­mu zhor­še­ní v pod­sta­tě nedo­šlo ani v čes­kém, ani v ang­lic­kém jazy­ce. Výsledky více­mé­ně odpo­ví­da­jí také minu­lým letům.

V čes­kém jazy­ce dojde s ohle­dem na nove­lu Školského záko­na ke změ­ně u opra­vo­vá­ní slo­ho­vých pra­cí. Stejně jako v roce 2012 budou tex­ty opra­vo­vat exter­ní hod­no­ti­te­lé. Souhlasíte s ní a pova­žu­je­te ji za změ­nu dlou­ho­do­bou?
Jestli bude dlou­ho­do­bou, o tom tro­chu pochy­bu­ji. Mezi dobou, kdy se cen­t­rál­ní opra­vo­vá­ní vyzkou­še­lo popr­vé, a sou­čas­nos­tí nedo­šlo k něja­kým pod­stat­ným sys­té­mo­vým změ­nám. Osobně se domní­vám, že by lep­ší ces­tou bylo pone­chat hod­no­ce­ní ve ško­le, kde je žák při­pra­vo­ván.  Měl by být  ale vytvo­řen sys­tém, kte­rý je scho­pen kon­t­ro­lo­vat, jak hod­no­ce­ní ve ško­lách pro­bí­há, zda je v sou­la­du s poža­dav­ky.  Dozvídáme se jen, že to tak na někte­rých ško­lách neby­lo, nezná­me však důsledky.

Netajíte se názo­rem, že sou­čas­nou matu­ri­tu pova­žu­je­te za tzv. „pře­zkouš­ko­va­nou“. Mohl bys­te ten­to svůj postoj čte­ná­řům objas­nit?
Když spo­čí­tá­te jed­not­li­vé čás­ti, zjis­tí­te, že se matu­ri­ta sklá­dá z celé řady zkou­šek, žáci se na ně při­pra­vu­jí tro­chu izo­lo­va­ně. Celé se to odví­jí jako řada díl­čích zkou­šek. Zajímavým uka­za­te­lem je porov­ná­ní cel­ko­vé neú­spěš­nos­ti vzta­že­né k počtu matu­ru­jí­cích a neú­spěš­nos­ti vzta­že­né k počtu zkoušek.

Jak tako­vé porov­ná­ní vyzní­vá?
Neúspěšnost vzta­že­ná k cel­ko­vé­mu počtu zkou­šek je méně než polo­vič­ní, v našem pří­pa­dě cca 10%. Pokud máte urči­tý počet žáků s při­způ­so­be­ním pod­mí­nek, vět­ši­na z nich má pro­blém zvlád­nout didak­tic­ké tes­ty z čes­ké­ho a ang­lic­ké­ho jazy­ka. I kdy­by v ostat­ních čás­tech byli sebe­lep­ší, a to čas­to jsou, spa­da­jí mezi neúspěšné.

Letos jste se také potý­ka­li s nedo­sta­teč­ný­mi výsled­ky u prak­tic­ké matu­rit­ní zkouš­ky, to dří­ve nebý­va­lo zvy­kem. Čím si to vysvět­lu­je­te?
Mám pocit, že se pro­mí­tá zvý­še­ná časo­vá nároč­nost pří­pra­vy na stát­ní část matu­rit­ní zkouš­ky. Pokud vní­má­me střed­ní odbor­né ško­ly tak, že při­pra­vu­jí žáky pro jejich uplat­ně­ní v pra­xi, sni­žo­vá­ní úrov­ně výsled­ků pro­fi­lo­vé čás­ti není víta­ný jev. U prak­tic­ké zkouš­ky se v posled­ních letech obje­vu­je hor­ší pří­stup žáků a tím pádem i hor­ší výsle­dek. Jestliže jsme v minu­lých letech měli nedo­sta­teč­nou z prak­tic­ké zkouš­ky výji­meč­ně, nyní je to jevem dosti čas­tým. Odráží to také sku­teč­nost, že žáci mají pro­blém se včas­ným plně­ním úko­lů. Mám pocit, že se obec­ný vztah k pra­cov­ním čin­nos­tem a prá­ci  se v posled­ních letech u žáků zhoršuje.

Ze střed­ních škol dlou­ho­do­bě zazní­vá povzdech, že může matu­rit­ní obo­ry stu­do­vat prak­tic­ky kdo­ko­liv. Systém finan­co­vá­ní je ovšem k tomu­to prak­tic­ky nutí. Může se stát, že vyso­ký počet neú­spěš­ných u matu­rit pove­de ke sní­že­ní počtu žáků a vyš­ší­mu zájmu o učeb­ní obo­ry?
To je otáz­ka hod­ně slo­ži­tá a nemys­lím si, že se výsled­ky matu­rit pro­je­ví do zájmu o učeb­ní obo­ry nějak výraz­ně. Řada rodi­čů žáků devá­tých tříd uva­žu­je ve smys­lu „zku­sí­me to“.  Neřekl bych, že je vše  jen pro­blém finan­co­vá­ní. Další pro­blém vidím  v roz­tříš­tě­nos­ti nabíd­ky.  Významnou roli hra­jí i dal­ší spo­le­čen­ské a poli­tic­ké vlivy.

Co mohou lépe udě­lat samot­ní rodi­če? Odhadnout lépe schop­nos­ti své­ho dítě­te, nenu­tit je do stu­dia, kte­ré by pro ně bylo neú­měr­ně nároč­né a v němž by neza­ži­lo úspěch?
Je zná­mé a prů­zkumy nám to potvr­zu­jí, že dnes žák vychá­ze­jí­cí ze základ­ní ško­ly v men­ším počtu pří­pa­dů roz­ho­du­je o výbě­ru ško­ly a obo­ru. Většinou se řídí přá­ním rodi­čů, čas­tě­ji mat­ky. Školám kom­pli­ku­je situ­a­ci způ­sob při­jí­má­ní žáků, kte­ří si mohou dát při­hláš­ky na více škol, mohou si po při­je­tí vzít zpět zápi­so­vý lís­tek, pře­jít na jinou ško­lu. Z při­jí­ma­cí­ho říze­ní se stá­vá svým způ­so­bem lici­ta­ce. Vytrácí se chuť žáků jít od základ­ní ško­ly za něja­kým cílem, před­sta­vou, pro kte­rou by byli ochot­ni ledasco udě­lat. V momen­tě, kdy vědí, že se v pří­pa­dě nepři­je­tí na jed­nou ško­lu dosta­nou jinam, pocho­pi­tel­ně moti­va­ce slábne.

V sou­vis­los­ti s tou­to pro­ble­ma­ti­kou jsem sly­šel dost drs­ný názor, že v aktu­ál­ně nasta­ve­ném sys­té­mu ztrá­cí dru­hé polo­le­tí 9. tří­dy smy­sl. Z úst paní minis­try­ně ale slý­chá­vám spí­še návrhy na pro­dlou­že­ní vzdě­lá­vá­ní než jeho zkrá­ce­ní.
Domnívám se, že u nás exis­to­val vzdě­lá­va­cí sys­tém, kte­rý svou úro­veň měl. Kazíme ho růz­ný­mi neu­vá­že­ný­mi zása­hy, kte­ré nejdou vrá­tit zpět. Faktem je, že sami žáci ze základ­ních škol při­zná­va­jí, že po absol­vo­vá­ní při­jí­ma­cí­ho říze­ní se výu­ka tak tro­chu roz­pa­dá. Ochota dětí fun­go­vat napl­no se vytrá­cí. Motivace je téměř nulová.

Nemohu se zba­vit dojmu, že téma při­jí­ma­cích zkou­šek a matu­rit nyní zůstá­vá ve stí­nu medi­ál­ně nej­ví­ce sklo­ňo­va­né inklu­ze. Čekáte vy osob­ně v příš­tích letech spí­še sta­bi­li­za­ci sys­té­mu vstup­ních a výstup­ních zkou­šek, nebo opak?
Abych prav­du řekl, nedo­ká­žu odhad­nout, jakým způ­so­bem se budou obě zkouš­ky dále vyví­jet. Vše zále­ží na tom, jakým způ­so­bem se zvlád­ne situ­a­ce kolem inklu­ze, jak to bude v pra­xi fun­go­vat. V této fázi je to otáz­ka pro základ­ní ško­ly, na střed­ních ško­lách není zatím tato věc až tak  akut­ní. Snad tlak na počty žáků inte­gro­va­ných v rám­ci inklu­ze do běž­ných matu­rit­ních obo­rů nebu­de tak výraz­ný. Pokud nasta­ne a bude se řešit obdob­ně jako již zmí­ně­né při­způ­so­be­ní pod­mí­nek matu­rit­ní  zkouš­ky, při­spě­je to k dal­ším pro­blé­mům. Slovně věci popi­so­vat a hovo­řit o jejich pro­spěš­nos­ti je jed­na věc, odhad­nout budou­cí rea­li­tu věc dru­há a úspěš­ně rea­li­zo­vat záměr je věc až tře­tí. Nemohu se zba­vit dojmu, že se ve věci inklu­ze  odbor­né veřej­nos­ti, kte­rá pří­mo rea­li­zu­je vzdě­lá­vá­ní, aktu­ál­ně slu­chu nedopřává.

Jan Pokorný

Ústí n. O. – V pro­sto­rách orlic­ko­ús­tec­ké Malé scé­ny stih­li peda­go­go­vé a stu­den­ti obo­ru Užitá foto­gra­fie a média uspo­řá­dat v letoš­ním škol­ním roce hned něko­lik akcí. Po výsta­vě matu­rit­ních pra­cí na kon­ci květ­na udě­la­la pomy­sl­nou teč­ku šes­ti­ce stu­den­tů 3. roč­ní­ku, kte­ré „zkouš­ka dospě­los­ti“ čeká za rok. Výstava s názvem 5+1 odstar­to­va­la ver­ni­sá­ží v úte­rý 28. června.

První uce­le­ná pře­hlíd­ka pra­cí
Ve tře­tím roč­ní­ku má  umprum­ka cel­kem šest stu­den­tů a opět výraz­ně pře­va­žu­jí dív­ky. Zatímco letoš­ní matu­rit­ní roč­ník byl čis­tě dív­čí, o rok níže vedou „ženy s objek­ti­vem“ 5:1. Tato sku­teč­nost se odrá­ží i v názvu výsta­vy. „Expozice vzni­ka­la živel­ně, jed­ná se o prv­ní uce­le­nou pře­hlíd­ku pra­cí stu­den­tů tře­tí­ho roč­ní­ku. Vystavují své klau­zur­ní prá­ce, tedy insce­no­va­ný por­trét a mód­ní foto­gra­fie, a také čás­teč­ně výběr z cvi­če­ní,“ při­bli­žu­je obsah výsta­vy vedou­cí vyu­ču­jí­cí roč­ní­ku Jan Hrouzek a dodá­vá: „Návštěvníci si mohou pro­hléd­nout prá­ce Sabiny Bednářové, Terezy Čeplové, Veroniky Kymrové, Terezy Ptáčkové, Dominiky Ryšavé a Jana Smolíka. Výstava bude v čer­ven­ci pře­ru­še­na, ale potom ji bude mož­no navští­vit až do kon­ce srpna.“