Čtvrtou z cel­kem dese­ti naplá­no­vých před­ná­šek má po úter­ku na kon­tě cyk­lus „Umění – lás­ka na celý život“. Pedagožky orlic­ko­útec­ké umprum­ky Jitka Kuběnková a Marie Uhlířová nabí­ze­jí kun­sthis­to­ric­ká setká­ní širo­ké veřej­nos­ti již sed­mým rokem, jejich úsi­lí již podru­hé pod­po­řil kole­ga z ost­rav­ské umě­lec­ko­prů­mys­lo­vé ško­ly Jiří Hrdina. A svým oso­bi­tým poje­tím pří­cho­zí v úte­rý 17. pro­sin­ce roz­hod­ně zaujal.

Kde chle­ba ješ­tě ješ­tě darem

„Je sou­čas­né umě­ní oprav­du umě­ním? Nezapomněli jsme na to důle­ži­té? Upéct chle­ba, opra­vit boty, poba­vit se se sou­se­dy. O tom, co je důle­ži­té, o Uzbekistánu, kde má ješ­tě řemes­lo zla­té dno, o tom všem byla moje dneš­ní před­náš­ka,“ glo­so­val autor obsah s výraz­ně ces­to­va­tel­skou pří­chu­tí. „Lidé ces­tu­jí už po sta­le­tí po celém svě­tě. Svůj život tak obo­ha­cu­jí nejen o nové zna­los­ti a vědo­mos­ti, ale také pře­jí­ma­jí z kul­tu­ry a nábo­žen­ství to, co dělá jejich živo­ty bohat­ší a hod­not­něj­ší,“ dodal ješ­tě Jiří Hrdina.

Po vánoč­ní před­náš­ce se před­náš­ko­vý cyk­lus zno­vu roz­je­de 14 led­na. V prv­ním novo­roč­ním pořa­du se Jitka Kuběnková podí­vá na „zub“ mis­trům němec­ké­ho rene­sanč­ní­ho malířství. 

Ani letos nám neu­nik­lo jed­no z oce­ně­ní v sou­tě­ži Mladý talent Pardubického kra­je. Po oděv­ní návr­hář­ce Petře Novákové, kte­rá se do pres­tiž­ní­ho výbě­ru oce­ně­ných dosta­la loni, se 9. pro­sin­ce to samé poved­lo absol­vent­ce obo­ru Grafický design Denise Váňové.
Denisa nyní pokra­ču­je ve stu­diu na Západočeské uni­ver­zi­tě v Plzni a v sále Jana Kašpara v Pardubicích pře­vza­la oce­ně­ní z rukou rad­ních Hany Štěpánové a Bohumila Bernáška. Laureátům pobla­ho­přál také vedou­cí kraj­ské­ho odbo­ru škol­ství Martin Kiss.
Denisa Váňová v posled­ní době sbí­rá jed­no oce­ně­ní za dru­hým, je mimo jiné nosi­tel­kou Počinu měs­ta Ústí nad Orlicí za rok 2018 a drži­tel­kou hlav­ní ceny za Národní stu­dent­ský design v juni­or­ské kate­go­rii.
Foto: Zdeněk Salinger 

Ústí n. O. – Za obrov­ské­ho zájmu veřej­nos­ti zača­la ve čtvr­tek 3. pro­sin­ce dal­ší výsta­va malíř­ky, ilu­strá­tor­ky, někdej­ší stu­dent­ky a v sou­čas­nos­ti již peda­gož­ky orlic­ko­ús­tec­ké umprum­ky Veroniky Bílkové. Opět po roce pre­zen­tu­je svá díla v gale­rii Malé scé­ny, ten­to­krát se jed­ná o ple­né­ro­vé mal­by z letoš­ní­ho léta, kdy mla­dá uměl­ky­ně tvo­ři­la v Rumunsku, Francii či Itálii. Hlavní pro­ta­go­nist­ka čtvr­teč­ní­ho veče­ra obsta­ra­la také hudeb­ní dopro­vod akce spo­lu se svým kole­gou Vladimírem Daťkou. Výstavu Léto19, jež zahr­nu­je řadu kra­ji­no­ma­leb či archi­tek­tu­ry, může­te v Malé scé­ně navští­vit do kon­ce letoš­ní­ho roku.

Foto: Lukáš Prokeš

Ústí n. O. – Na orlic­ko­ús­tec­ké „umprum­ce“ je živo i během prázd­nin. V pořa­dí již čtvr­tý roč­ník prázd­ni­no­vé­ho tábo­ra, kte­rý se pod názvem Setkání s tech­ni­kou a pří­rod­ní­mi věda­mi koná od roku 2014, opět při­lá­kal děti ško­lou povin­né. Tentokrát jich byly čty­ři desít­ky a v roz­me­zí 10.–14. čer­ven­ce pro ně byl při­pra­ven boha­tý program.

Od umě­ní po robo­ti­ku
Akce, kte­rá vznik­la jako jeden z výstu­pů pro­jek­tu Podpora pří­ro­do­věd­né­ho a tech­nic­ké­ho vzdě­lá­vá­ní v Pardubickém kra­ji, pomá­há pro­pa­go­vat boha­té akti­vi­ty  ško­ly, jež si před nedáv­nem při­po­mně­la 125 let od své­ho zalo­že­ní. Každý z účast­ní­ků si mohl vybrat tři oblas­ti, kte­rým se v prů­bě­hu pěti­den­ní­ho tábo­ra věno­val. „Některé z nich sou­vi­se­ly pří­mo s jed­not­li­vý­mi obo­ry ško­ly, zařa­di­li jsme ale také dal­ší. Například v úte­rý 11. čer­ven­ce všech­na děv­ča­ta zaví­ta­la do fir­my pana Velebného, kde se sezná­mi­la s tvor­bou vyší­va­ných pra­po­rů, vla­jek či cír­kev­ních rouch. Mohla tak na vlast­ní oči vidět, jak tako­vé výrob­ky vzni­ka­jí a jak slo­ži­tý pro­ces to je,“ při­blí­ži­la jed­nu z akti­vit vyu­ču­jí­cí Jana Nagyová, kte­rá se na pořá­dá­ní tábo­ra podí­le­la.
Zatímco chlap­ce vět­ši­nou nalá­ka­ly blo­ky zamě­ře­né na zákla­dy robo­ti­ky a auto­ma­ti­za­ce či prá­ci v nástro­jár­ně, pro dív­ky byly atrak­tiv­ní zejmé­na tex­til­ní tech­ni­ky, šití jed­no­du­chých oděvů, kur­zy mal­by a kres­by, zákla­dy kniž­ní vaz­by a tis­ko­vé tech­ni­ky či tvor­ba z papí­ru a lepen­ky. V nabíd­ce ale nechy­bě­lo ani zpra­co­vá­ní digi­tál­ní foto­gra­fie či zkou­má­ní pří­rod­ních jevů pomo­cí moder­ní­ho vyba­ve­ní, jímž ško­la dis­po­nu­je. „Téměř ze všech pra­co­višť si účast­ní­ci odnes­li vlast­no­ruč­ně zho­to­ve­né výrob­ky, kte­rý­mi se moh­li pochlu­bit doma,“ dopl­ni­la zají­ma­vost Jana Nagyová.

Za rok zno­vu
Rostoucí zájem dětí a jejich rodi­čů dává tušit, že je pro ně podob­ný typ tábo­ra v čase prázd­nin víta­ný. Svoji roli hra­jí také zane­dba­tel­né finanč­ní nákla­dy. „Pět dní plných zába­vy se moh­lo usku­teč­nit pře­de­vším díky pří­z­ni spon­zo­rů, nákla­dy pro účast­ní­ky tak byly mini­mál­ní. Všem soci­ál­ním part­ne­rům, kte­ří tuto akci pod­po­ři­li, pat­ří vel­ké podě­ko­vá­ní,“ uved­la  Jana Nagyová z peda­go­gic­ké­ho sbo­ru SŠUP a doda­la: „Podle ohla­sů z řad žáků i rodi­čů může­me říci, že i letoš­ní let­ní tábor se vyda­řil. Věříme, že podob­ná akce se, už popáté, usku­teč­ní i v příš­tím škol­ním roce.“
Setkání s tech­ni­kou a pří­rod­ní­mi věda­mi  je sou­čás­tí pro­ce­su udr­ži­tel­nos­ti pro­jek­tu CZ.1.07/1.1.00/44.0012 “ Podpora pří­ro­do­věd­né­ho a tech­nic­ké­ho vzdě­lá­vá­ní v Pardubickém kraji“.

Foto: Ján Nagy

Ústí n. O. – Rozsáhlé pod­cho­dy, kte­ré vznik­ly v rám­ci moder­ni­za­ce želez­nič­ní­ho kori­do­ru na hlav­ním vla­ko­vém nádra­ží v Ústí nad Orlicí, by měly postup­ně dostat novou, pří­vě­ti­věj­ší tvář. A to díky spo­lu­prá­ci zdej­ší umě­lec­ko­prů­mys­lo­vé ško­ly, vede­ní měs­ta a spo­leč­nos­ti Oustecké nádra­ží, kte­rá je vlast­ní­kem památ­ko­vě chrá­ně­né his­to­ric­ké výprav­ní budo­vy. V tom­to týd­nu by měla začít prv­ní eta­pa výmal­by, kte­rou budou mít na sta­rost pří­mo mla­dí výtvar­ní­ci z „umprum­ky“ pod vede­ním svých peda­go­gů.
Akce, kte­rá zís­ka­la potřeb­ný sou­hlas Správy želez­nič­ní a doprav­ní ces­ty, by měla být roz­dě­le­na do něko­li­ka čás­tí. „Ve stře­du bychom měli začít s pod­mal­ba­mi, ve čtvr­tek při­jdou na řadu prv­ní kon­tu­ry. Dále bude­me tvo­řit na začát­ku prázd­nin, rádi bychom dokon­či­li prv­ní prá­ce. Pokračovat bude­me opět počát­kem září,“ uve­dl vedou­cí obo­ru Grafický design Bohuslav Špaček.

foto: Adam Faltus

Ústí n. O. – Další cen­ný úspěch při­psal na kon­to ate­li­ér Designu pro­duk­tů a oba­lů Střední ško­ly umě­lec­ko­prů­mys­lo­vé Ústí nad Orlicí. Pod vede­ním archi­tek­ta Bohuslava Horáka, vedou­cí­ho obo­ru, se tro­ji­ce stu­den­tů zúčast­ni­la tře­tí­ho roč­ní­ku celo­stát­ní sou­tě­že Design School Award. Na ten se letos při­hlá­si­lo devět střed­ních a vyš­ších odbor­ných škol, poro­ta vybí­ra­la z devě­ta­tři­ce­ti návrhů.

Předmět pro oso­bu blíz­kou
Letošním téma­tem byl návrh před­mě­tu pro oso­bu blíz­kou. „Soutěžící mají za úkol navrh­nout před­mět plný rados­ti a váš­ně, kte­rý je vhod­ný pro oso­bu blíz­kou. Produkt není ome­zen roz­mě­ry ani mate­ri­á­lem a sou­čás­tí ode­vzdá­ní by měla být i odpre­zen­to­va­ná kon­cepč­ní rovi­na,“ uvá­dě­jí na svých inter­ne­to­vých pořa­da­te­lé, mezi nimiž figu­ru­je napří­klad his­to­rik a teo­re­tik umě­ní Kamil Nábělek, vedou­cí Ateliéru gra­fic­ké­ho desig­nu FAVU VUT v Brně Mikuláš Macháček či Czech Grand Designér roku 2014 Jakub Janďourek. „Cílem sou­tě­že je najít mezi stu­den­ty talen­to­va­né a kre­a­tiv­ní desig­né­ry, dát jim šan­ci zís­kat zku­še­nos­ti a pomo­ci nalézt i uplat­ně­ní v pra­xi,“ dodá­va­jí dále.
Orlickoústeckou „umprum­ku“, kte­rá si před nedáv­nem při­po­mně­la 125 od zalo­že­ní ško­ly, může těšit sku­teč­nost, že se mezi čty­ři oce­ně­né prá­ce dosta­la také jed­na její.

Lepší byla jen sou­tě­ží­cí z Ostravy
Vynikajícího úspě­chu dosáh­la desig­nér­ka Eliška Dytrtová, kte­rá se do sou­tě­že při­hlá­si­la s nástěn­ným osvět­lo­va­dlem z papí­ru. Odborná poro­ta jí při­řkla dru­hé mís­to, úspěš­něj­ší byl pou­ze ele­gant­ní návrh mýdlen­ky Nely Kuhnové ze Střední umě­lec­ké ško­ly v Ostravě. „Eliščina prá­ce uspě­la díky fle­xi­bi­li­tě, kte­rou v sobě skrý­vá, a má vel­ký poten­ci­ál roz­ví­je­ní,“ oko­men­to­val výsle­dek své svě­řen­ky­ně oči­vid­ně spo­ko­je­ný vedou­cí ate­li­é­ru Bohuslav Horák.

Rovněž odbor­ní porot­ci oce­ni­li prá­ci, kte­rá spl­ni­la jeden z hlav­ních cílů sou­tě­že. Finální výro­bek by totiž měl spl­ňo­vat poža­dav­ky na funkč­nost, ino­va­ci a mož­nost prů­mys­lo­vé­ho vyu­ži­tí. Podmínka, aby šel návrh také vyro­bit, byla v tom­to pří­pa­dě beze zbyt­ku napl­ně­na. „Eliška Dytrtová ze Střední ško­ly umě­lec­ko­prů­mys­lo­vé v Ústí nad Orlicí se sna­ži­la své­mu osvět­lo­va­dlu vdech­nout pří­běh nebo obraz, kte­rý by byl člo­vě­ku blíz­ký. Například obraz oblí­be­né­ho mís­ta, zví­řat nebo význam­ných dat. Pomocí vrstve­ní papí­ru zís­kal obraz sno­vý nádech. Jako hlav­ní mate­ri­ál zvo­li­la papír pro jeho roz­sáh­lé vlast­nos­ti a dostup­nost. Jednotlivé vrst­vy papí­ru k sobě sle­po­va­la dle jed­not­li­vých moti­vů. Vzniklo dílo účel­né a nápa­di­té, vizu­ál­ně nekom­pli­ko­va­né a při­tom půso­bi­vé. Autorka mys­le­la také na mini­mál­ní nákla­dy spo­je­né s výro­bou,“ uvá­dě­jí porot­ci ve svém hodnocení.

Kromě finanč­ní pré­mie může Elišku Dytrtovou těšit také fakt, že vítě­zo­vé dosta­nou od pořa­da­te­le sou­tě­že nabíd­ku k uza­vře­ní licenč­ní smlou­vy ke komerč­ní­mu vyu­ži­tí své­ho díla.