Ústí n. O. – Výborné jmé­no dělá své ško­le čtve­ři­ce stu­den­tů v matu­rit­ním roč­ní­ku obo­ru Design pro­duk­tů a oba­lů. Jakub Brokl, Jiří Fikejz, František Mareš a Robert Vlasák loni sbí­ra­li jed­nu cenu za dru­hou na stu­dent­ských sou­tě­žích fil­mo­vé tvor­by. A pro­to­že domi­no­va­li dokon­ce i v celo­stát­ních kolech pře­hlí­dek Prima sezó­na a Zlaté slun­ce, jejich úspě­chy neušly pozor­nos­ti ústec­ké veřej­nos­ti. Na tra­dič­ním slav­nost­ním veče­ru měs­ta spo­je­ném s udí­le­ním cen byli ve čtvr­tek 13. říj­na mezi oceněnými!

Nejmladší drži­te­lé ceny
Stylově v den stuž­ko­va­cí­ho večír­ku, kte­rý pro­bí­hal sho­dou okol­nos­tí také v pro­sto­rách funk­ci­o­na­lis­tic­ké­ho Roškotova diva­dla, pře­vza­la čtve­ři­ce stu­den­tů oce­ně­ní Počin roku z rukou mís­tosta­ros­tů Michala Kokuly a Matouše Pořického. Bez zají­ma­vos­ti není sku­teč­nost, že mezi oce­ně­ný­mi byli matu­ran­ti z umprum­ky vůbec nejmlad­ší. „Ocenění si veli­ce váží­me, byla pro nás vel­ká čest jít na pódi­um a pře­vzít si ceny. Obzvlášť na tako­vé­to udá­los­ti, kde nešlo o ani­mo­va­né fil­my a pohy­bo­va­lo se zde spous­ty váže­ných a obdi­vu­hod­ných lidí úpl­ně jiné věko­vé kate­go­rie,“ při­znal jeden z oce­ně­ných Jakub Brokl. Že by se ani­mo­va­ný sní­mek Albert i dal­ší fil­my z umprum­ky moh­ly dočkat tako­vé­ho uzná­ní, si stu­dent půvo­dem z Pardubic nemys­lel. „Když jsme film tvo­ři­li, nena­padlo nás nikdy, že s ním bude­me sou­tě­žit na fil­mo­vých fes­ti­va­lech, kte­ré dokon­ce vyhra­je­me, a už vůbec ne, že bude­me oce­ně­ni ješ­tě měs­tem. Velký dík pat­ří hlav­ně paní uči­tel­ce Lucii Harapátové, kte­rá nás ved­la a uká­za­la nám svět ani­ma­ce,“ dodal ješ­tě Jakub Brokl,
Ocenění samo­zřej­mě potě­ši­lo nejen samot­né stu­den­ty a jejich blíz­ké, ale také vede­ní ško­ly, kte­rá si letos při­po­mí­ná 125 let od své­ho zalo­že­ní. „Je vidět, že žáci, kte­ří mají chuť se roz­ví­jet, mohou dosáh­nout už během stu­dia cen­ných úspě­chů. Podobné akti­vi­ty se sna­ží­me pod­po­ro­vat a mě osob­ně těší, že se v posled­ní době obje­vu­jí nej­růz­něj­ší akti­vi­ty pro stu­den­ty také ze stra­ny soci­ál­ních part­ne­rů,“ uve­dl ředi­tel SŠUP Zdeněk Rössler.

„Svůj vol­ný čas neproflá­ka­jí“
Ocenění Počin roku nená­le­ží pou­ze čtve­ři­ci matu­ran­tů, ale také jejich vyu­ču­jí­cí Lucii Harapátové, kte­rá je na sou­tě­že při­pra­vo­va­la. V čase mateř­ské dovo­le­né se sice slav­nost­ní­ho veče­ra nemoh­la zúčast­nit, radost z úspě­chu svých svě­řen­ců ovšem měla veli­kou. „Studenti vytvá­ře­li fil­my ve svém vol­ném čase, sami se roz­hod­li ani­ma­ci věno­vat. Výuku měli čas­to od sed­mé ran­ní do čtvr­té odpo­led­ní, doma pak trá­vi­li hodi­ny a hodi­ny u počí­ta­če a fil­my dodě­lá­va­li.  Z oce­ně­ní mám o to vět­ší radost, že se nejed­na­lo o povin­né škol­ní prá­ce, nýbrž o výsle­dek vlast­ní zví­da­vos­ti. Líbí se mi, že byli klu­ci oce­ně­ni za to, že svůj vol­ný čas neproflá­ka­jí, ale roz­ví­je­jí se a tvo­ří i v dal­ších obo­rech,“ podotkla oči­vid­ně šťast­ná Lucie Harapátová.
Úspěch stu­dent­ské­ho kvar­te­ta by měl být pod­le vyu­ču­jí­cí záro­veň hoze­nou ruka­vi­cí ostat­ním žákům umprum­ky. „Věřím, že samot­né oce­ně­ní je pro klu­ky vel­kou moti­va­cí, aby pra­co­va­li dál a věno­va­li se kre­a­tiv­ním věcem. A vlast­ně by moh­lo být moti­va­cí i pro ostat­ní. Když se člo­věk něče­mu věnu­je, dělá to dob­ře a dělá to hlav­ně s lás­kou, oce­ně­ní se jed­nou pře­ci jen musí dosta­vit. Alespoň tak by to ve správ­ném svě­tě mělo být. Je dob­ře, že Ústí nad Orlicí se sna­ží dělat svět správ­ným,“ doda­la ješ­tě Lucie Harapátová.

Foto: Lukáš Prokeš

Ústí n. O./Česká Třebová – K čes­ko­tře­bov­ské kul­tur­ní scé­ně už jede­nác­tým rokem neod­mys­li­tel­ně pat­ří klub Modrý trpas­lík. Z býva­lé­ho dis­co klu­bu v pro­sto­rách kry­tu se sta­la vyhle­dá­va­ná alter­na­tiv­ní scé­na, kte­rá kaž­dý měsíc nabí­zí nejen kon­cer­ty, ale také diva­del­ní před­sta­ve­ní, autor­ská čte­ní či výsta­vy. Od samé­ho počát­ku spo­lu­pra­cu­je s klu­bem vedou­cí gra­fic­ké­ho desig­nu orlic­ko­ús­tec­ké Střední ško­ly umě­lec­ko­prů­mys­lo­vé Bohuslav Špaček. A prá­vě jeho autor­ské ilu­stra­ce jsou nyní v Trpaslíku vidění.

Drží vyso­kou úro­veň
„Klub zaklá­da­li lidé z umě­lec­ké sku­pi­ny Triarius, spo­lu­pra­cu­ji s nimi od úpl­né­ho začát­ku. Jde o to, že všich­ni děla­jí dob­ro­vol­ně, a díky tomu si klub drží vyso­kou úro­veň dra­ma­tur­gie i na tak malém měs­tě. Co se týká mne, tak vytvá­řím kaž­dý měsíc pla­kát a letá­ky s autor­ský­mi ilu­stra­ce­mi, kte­ré jsou i moti­vem sou­čas­né výsta­vy,“ bilan­cu­je uply­nu­lé dese­ti­le­tí Modrého trpas­lí­ka a svůj podíl na něm Bohuslav Špaček.
Jeho ilu­stra­ce při­tom pro­šly výraz­ným vývo­jem. „Nejprve jsem vytvá­řel čer­no­bí­lé ploš­né nebo line­ár­ní kres­by a vychá­zel jsem z finanč­ních mož­nos­tí tis­ku. Tehdy dvě A3 lepe­né na pla­kát­ni­ci ved­le sebe. Z dneš­ní­ho pohle­du pros­tě hrůza,“ komen­tu­je s humo­rem Bohuslav Špaček a pokra­ču­je: „Později se pla­ká­ty tisk­ly na ofse­tu na dvě bar­vy a teh­dy jsem s obli­bou vyu­ží­val čer­nou bar­vu v kom­bi­na­ci s jed­nou výraz­nou pří­mou bar­vou. Tady se mi ote­vře­ly mož­nos­ti vyu­žít rastru a kva­li­ty ofse­to­vé­ho tis­ku.“
Další eta­pou ve tvor­bě Bohuslava Špačka byly ruč­ně pře­kres­lo­va­né kolá­že a poz­dě­ji moti­vy posta­ve­né na typo­gra­fii. „Ještě poz­dě­ji se mi s pře­cho­dem z ofse­tu na digi­tál­ní tisk ote­vře­ly mož­nos­ti plno­ba­rev­né ilu­stra­ce. V tu dobu jsem kres­lil cha­rak­te­ro­vé ilu­stra­ce, kde se růz­ně pro­mě­ňo­va­la posta­va Trpaslíka, a tak je tomu až dodnes. V sou­čas­nos­ti je to posta­vič­ka malé­ho sema­fo­ru,“ dopl­ňu­je vedou­cí gra­fi­ků na „umprum­ce“.

„Je to tak někde mezi“
Ve stře­du 28. září dopl­nil ver­ni­sáž výsta­vy kon­cert slo­ven­ské­ho tria Talent Transport, kte­ré má za sebou mimo jiné spo­lu­prá­ci s Janou Kirschner a žánro­vě se pohy­bu­je na hra­ni­ci jaz­zu, art roc­ku, popu a sou­čas­né váž­né hud­by. Pro Bohuslava Špačka byla výsta­va pří­jem­ným zpes­t­ře­ním nároč­né peda­go­gic­ké prá­ce. „Je fakt, že vol­nou tvor­bu nejsem úpl­ně scho­pen zvlá­dat plno­hod­not­ně s uče­ním, rád bych se k ní ale vrá­til. Co se mi ovšem daří, je kom­bi­no­vat komerč­ní gra­fi­ku a učit. V této oblas­ti nachá­zím neu­stá­le nové mož­nos­ti a učím se novým věcem. Osobně se necí­tím být ani uměl­cem, ani plno­hod­not­ným gra­fi­kem a ani čis­tě uči­te­lem. Je to tak někde mezi,“ uza­ví­rá Bohuslav Špaček.

Ústí n. O. – Jednou z domi­nant pat­nác­ti­ti­sí­co­vé­ho měs­ta je kos­tel Nanebevzetí Panny Marie. Podobně jako sou­sed­ní budo­va fary vzni­kl záslu­hou děka­na Jana Leopolda Mosbendera, kte­rý se jeho ote­vře­ní na kon­ci roku 1776 již nedo­žil. Letos si zdej­ší far­nost při­po­mí­ná 240. výro­čí kos­te­la a v rám­ci neděl­ních oslav před­sta­vi­la veřej­nos­ti výsta­vu Jak vidí­me kos­tel my. Její sou­čás­tí jsou také prá­ce žáků míst­ní umě­lec­ko­prů­mys­lo­vé školy.

Vystavují 160 pra­cí, auto­rů se zapo­ji­lo ješ­tě víc
Součástí neděl­ních oslav byla slav­nost­ní mše sva­tá slou­že­ná krá­lo­vé­hra­dec­kým bis­ku­pem Josefem Kajnekem či kon­cert zná­mé fol­krocko­vé sku­pi­ny Oboroh. Výstava, kte­rá vznik­la z ini­ci­a­ti­vy děka­na Vladislava Brokeše, před­sta­vi­la kos­tel v mno­ha růz­ných podo­bách. „Oslovili jsme ústec­ké ško­ly, do pro­jek­tu se zapo­ji­lo při­bliž­ně 250 žáků a stu­den­tů ze šes­ti škol, vysta­vu­je­me při­bliž­ně 160 pra­cí,“ uve­dl během neděl­ní ver­ni­sá­že Vladislav Brokeš.
Slavnostního zahá­je­ní se kro­mě far­ní­ků účast­ni­lo také vede­ní měs­ta a rov­něž peda­go­go­vé škol, kte­ré se do ztvár­ně­ní kos­te­la zapo­ji­ly. Starosta Petr Hájek vyzdvi­hl spo­lu­prá­ci měs­ta a far­nos­ti, kte­rá pod­le něj má kon­krét­ní výsled­ky. „Jsou to tako­vé výsled­ky, kte­ré pře­tr­vá­va­jí. Jsem rád, že se nám spo­lu­prá­ci daří udr­žo­vat. 240 let kos­te­la, to je úcty­hod­ná his­to­rie!“ řekl mimo jiné.

Zajímavé pohle­dy a detai­ly
Z orlic­ko­ús­tec­ké „umprum­ky“ se na výsta­vě pre­zen­tu­jí stu­den­ti z 2. a 3. roč­ní­ku. Místy vel­mi netra­dič­ní poje­tí kos­te­la vzni­ka­la v hodi­nách výtvar­né pří­pra­vy a foto­gra­fic­ké tvor­by. Úroveň pra­cí oce­ni­la ve svém pro­je­vu Marie Švecová z Klubu přá­tel umě­ní Ústí nad Orlicí. „Uměleckoprůmyslová ško­la je zastou­pe­na nej­vět­ším množ­stvím pra­cí. Z tech­nik může­me vidět kresbu tuž­kou, uhlem i rud­kou, kresbu tuší, mal­bu tem­pe­rou i pas­te­lem, kolá­že, gra­fic­kou tech­ni­ku lino­ryt a v nepo­sled­ní řadě foto­gra­fie. Soubor pra­cí vás zaujme nejen kva­li­tou pro­ve­de­ní, kte­rá se u stu­den­tů tako­vé ško­ly před­po­klá­dá, ale povšim­ne­te si zají­ma­vých a neotře­lých pohle­dů a úhlů, ze kte­rých stu­den­ti kos­tel pozo­ro­va­li, a růz­ných zají­ma­vých detai­lů, kte­ré běž­ným návštěv­ní­kům někdy uni­ka­jí,“ oko­men­to­va­la díla mla­dých uměl­ců zku­še­ná peda­gož­ka a výtvarnice.

V týd­nu od 12. 6. 2016 do 17. 6. 2016 se usku­teč­nil tra­dič­ní ple­nér SŠUP Ústí nad Orlicí, opět v osvěd­če­ném pro­stře­dí zámeč­ku Skály – Bischofstein u Teplic nad Metují.

Výtvarné akti­vi­ty během ple­né­ru nava­zu­jí na výu­ko­vý pro­gram výtvar­né pří­pra­vy dru­hých roč­ní­ků. Pro exte­ri­é­ro­vé stu­die byly vyu­ži­ty základ­ní výtvar­né tech­ni­ky – kres­by tuž­kou, perem a pas­te­lem, mal­ba akva­re­lem a tem­pe­rou. Témata pra­cí obsa­ho­va­la rea­lis­tic­ké stu­die kra­jin­ných, pří­rod­ních a archi­tek­to­nic­kých prv­ků a také roz­sáh­lej­ší kra­jin­né cel­ky. Obor Užitá foto­gra­fie a média zpra­co­val tra­dič­ní foto­gra­fic­ké žán­ry – foto­gra­fie pří­rod­ních struk­tur, kra­ji­ny a archi­tek­tu­ry.
Každý den se usku­teč­ni­lo spo­leč­né hod­no­ce­ní vytvo­ře­ných pra­cí, žáci jed­not­li­vých výtvar­ných obo­rů tak moh­li porov­nat své prá­ce s ostatními.

Pro všech­ny stu­den­ty to byla prv­ní zku­še­nost s tvor­bou ve vol­ném pro­sto­ru, moh­li na vlast­ní kůži zažít bez­pro­střed­ní pro­ži­tek i úska­lí prá­ce v exte­ri­é­ru. Příznivé poča­sí, roman­tic­ké pro­stře­dí skal­ních měst i ote­vře­ná kra­ji­na s daleký­mi výhle­dy umož­ni­ly vytvo­řit zají­ma­vé a kva­lit­ní kre­seb­né a malíř­ské studie.

Výstava z ple­né­ru se plá­nu­je na říjen a lis­to­pad ve výstav­ní chod­bě SŠUP na Zahradní uli­ci.
Tento ple­nér se usku­teč­nil díky finanč­ní pod­po­ře měs­ta Ústí nad Orlicí.

Ústí n. O. – Spolupráce Střední ško­ly umě­lec­ko­prů­mys­lo­vé Ústí nad Orlicí se zdej­ší Malou scé­nou nekon­čí ani v letoš­ním škol­ním roce. Vedle výstav je jejím nej­vý­raz­něj­ším dokla­dem cyk­lus před­ná­šek z dějin výtvar­né­ho umě­ní, kte­rý zajiš­ťu­jí peda­gož­ky „umprum­ky“ Jitka Kuběnková a Marie Uhlířová. Ten letoš­ní bude v pořa­dí již čtvr­tý a nese název Nejstarší umě­ní – od jes­ky­ně ke katedrá­le.

Ke stá­lým návštěv­ní­kům při­by­li noví
Tři před­cho­zí cykly před­sta­vi­ly postup­ně vývoj naší archi­tek­tu­ry, deset výji­meč­ných umě­lec­kých osob­nos­tí a napo­sle­dy jed­not­li­vé smě­ry 19. sto­le­tí. „Právě posled­ní cyk­lus byl dost úspěš­ný, co se týká zájmu veřej­nos­ti. Ustálila se sku­pi­na lidí, kte­rá cho­dí na vět­ši­nu našich před­ná­šek, a k tomu pokaž­dé při­by­dou nováč­ci, kte­ří se pak vesměs začnou obje­vo­vat i na dal­ších před­náš­kách. Jsme rády, že jsme zís­ka­ly svo­je pub­li­kum a že se to stá­le zlep­šu­je,“ hod­no­tí zájem ústec­ké veřej­nos­ti Jitka Kuběnková a dodá­vá: „Není roz­hod­ně prav­da, že lidi tako­vé věci neza­jí­ma­jí, jen to pros­tě není tako­vá masov­ka, jako kdy­bychom před­ná­še­ly tře­ba o zdra­vé výživě.“

I v pra­vě­ku je o čem vyprá­vět
Jelikož se tři desít­ky pře­de­šlých před­ná­šek věno­va­ly v pře­váž­ně vět­ši­ně moder­ní­mu umě­ní, byl pod­le slov Jitky Kuběnkové výběr nej­star­ších epo­ch nasna­dě. „. Provedeme poslu­cha­če od pra­vě­ku přes sta­ré civi­li­za­ce, anti­ku až po stře­do­věk. Končit bude­me gotic­kým umě­ním,“ hovo­ří oblí­be­ná peda­gož­ka, kte­rá v úte­rý 13. září před­sta­ví nej­star­ší, tedy pra­vě­ké umě­ní. Že by neby­lo o čem vyprá­vět, toho se prý návštěv­ní­ci obá­vat nemu­sí. „Pár sošek tlustých žen­ských a něja­ké mal­by zví­řat v jes­ky­ních, asi tako­vé je pově­do­mí vět­ši­ny lidí. Je to ovšem mno­hem slo­ži­těj­ší, koša­těj­ší a zají­ma­věj­ší, než se na prv­ní pohled zdá! Navíc je to jaký­si bod nula, odkud všech­no zača­lo, a je to pod­le mě jed­na z nej­za­jí­ma­věj­ších kapi­tol v ději­nách umě­ní!“ míní Jitka Kuběnková. „Přijďte si před­náš­ku poslech­nout a uvi­dí­te, mož­ná bude­te pře­kva­pe­ni! A stej­né je to s dal­ší­mi téma­ty. Jen tu nebu­de tolik kon­krét­ních jmen, pro­to­že je nezná­me, ale naštěs­tí máme skvě­lá díla,“ dodá­vá ještě.

Překvapení na Vánoce, ces­to­vá­ní nako­nec
Příprava před­ná­šek je pro obě dvě vyu­ču­jí­cí nároč­nou a sys­te­ma­tic­kou pra­cí, kte­rou musí sklou­bit s množ­stvím dal­ších povin­nos­tí. „Je to pro nás tak tro­chu zápřah, ale těší nás, když se lidem pořa­dy líbí a pře­mýš­le­jí o tom, co jim řek­ne­me. Umělecká díla, i ta sta­rá a někdy zapo­me­nu­tá, si to zaslou­ží!“ je pře­svěd­če­na Jitka Kuběnková. Spolu s Marií Uhlířovou nabíd­nou zájem­cům cel­kem deset „výle­tů“ do dějin nej­star­ší­ho umě­ní. Dva z nich budou nevšed­ní. „Malé vánoč­ní pře­kva­pe­ní v podo­bě naše­ho hos­ta zatím nebu­de­me pro­zra­zo­vat a na samý závěr chys­tá­me netra­dič­ní ces­to­va­tel­skou před­náš­ku. V ní bychom chtě­ly poslu­cha­čům zpro­střed­ko­vat někte­rou z našich tra­dič­ních cest po zají­ma­vých a čas­to zapad­lých mís­tech naší vlas­ti, kde se nachá­ze­jí malé umě­lec­ké pokla­dy v podo­bě archi­tek­to­nic­kých skvos­tů, kva­lit­ních maleb nebo soch, o kte­rých se čas­to málo ví,“ uza­ví­rá Jitka Kuběnková z peda­go­gic­ké­ho sbo­ru SŠUP.
Přednášky z cyk­lu Nejstarší umě­ní – od jes­ky­ně ke katedrá­le se budou konat vždy jed­nou měsíč­ně v sále orlic­ko­ús­tec­ké Malé scé­ny. Zájemci si mohou zakou­pit per­ma­nent­ku na všech­ny pořa­dy za zvý­hod­ně­nou cenu, zlev­ně­né vstup­né je urče­no pro stu­den­ty  a důchodce.

Program
září: Pravěké umě­ní
říjen: Umění Mezopotámie a dal­ších východ­ních kul­tur
lis­to­pad: Umění sta­ro­vě­ké­ho Egypta
pro­si­nec: Vánoční pře­kva­pe­ní
leden: Umění sta­ro­vě­ké­ho Řecka
únor: Umění sta­ro­vě­ké­ho Říma a křes­ťan­ské anti­ky
bře­zen: Románské umě­ní
duben: Gotická archi­tek­tu­ra
kvě­ten: Gotické sochař­ství a malíř­ství
čer­ven: Středověké puto­vá­ní počes­ku a po Česku

Rok oslav, rok změn
První záři­jo­vý den se nesl ve zna­me­ní spo­leč­né­ho setká­ní pěti desí­tek uči­te­lů a jejich svě­řen­ců. Letošní škol­ní rok bude výji­meč­ný v tom, že si ško­la při­po­me­ne 125 let od své­ho zalo­že­ní. „Každý škol­ní rok při­ná­ší urči­té změ­ny. Letos se jed­ná pře­de­vším o změ­ny per­so­nál­ní, šest peda­go­gů ze ško­ly odchá­zí, stej­ný počet nových ovšem nastu­pu­je,“ zmí­nil ve svém zaha­jo­va­cím pro­je­vu Zdeněk Rössler.
Podle jeho slov letos neče­ka­jí orlic­ko­ús­tec­kou umprum­ku něja­ké výraz­né sta­veb­ní úpra­vy, s výjim­kou vybu­do­vá­ní nové­ho foto­a­te­li­é­ru na „Špindlerce“. Méně vidi­tel­ných změn je ovšem řada a měly by při­spět ke zkva­lit­ně­ní pod­mí­nek pro stu­den­ty i peda­go­gy. „Přibližně dvě stě našich počí­ta­čů pře­chá­zí na nový ope­rač­ní sys­tém, mění se IT služ­by, poda­ři­lo se nám zakou­pit nový tis­ko­vý ser­ver, kte­rý ve vyso­ké kva­li­tě umož­ňu­je roz­měr­něj­ší tis­ky,“  uve­dl ředitel.

Slavit se bude zejmé­na v červ­nu
Století a čtvrt exis­ten­ce si budou na umprum­ce při­po­mí­nat v prů­bě­hu celé­ho škol­ní­ho roku, hlav­ní těžiš­tě oslav bude spo­je­no s týden­ní­mi měst­ský­mi slav­nos­ti v roz­me­zí 5. – 11. červ­na 2017. V této sou­vis­los­ti adre­so­val ředi­tel stu­den­tům násle­du­jí­cí vzkaz: „Připravujeme růz­né akti­vi­ty na při­po­me­nu­tí toho­to výro­čí. Bez vás stu­den­tů a vaší pomo­ci bychom to zvlád­li jen vel­mi těž­ko. Obracím se na vás s výzvou, abys­te nám byli nápo­moc­ni.“
Právě akti­vi­ty pře­de­vším žáků umě­lec­kých obo­rů jsou dle míně­ní Zdeňka Rösslera pro pro­pa­ga­ci ško­ly klí­čo­vé. V této sou­vis­los­ti při­po­me­nul úspě­chy, kte­rých v samém závě­ru minu­lé­ho škol­ní­ho roku dosáh­li nyní již matu­ran­ti Jiří Fikejz a Jakub Brokl. „Prvně jme­no­va­ný vyhrál sou­těž o návrh ceny Svazu prů­mys­lu a dopra­vy, Jakub Brokl dosá­hl hned něko­li­ka úspě­chů, kro­mě jiné­ho v mezi­ná­rod­ní sou­tě­ži ani­mo­va­né tvor­by na Slovensku zís­kal dru­hé mís­to,“ řekl Zdeněk Rössler. Zmínil také zno­vu­ob­no­ve­ní žákov­ské rady v uply­nu­lém škol­ním roce, díky níž může vede­ní ško­ly lépe rea­go­vat na pod­ně­ty a při­po­mín­ky jed­not­li­vých tříd. „Všem, kte­ří se na cho­du rady aktiv­ně podí­lí, bych chtěl podě­ko­vat, těší mě, jak ke své prá­ci při­stu­pu­jí,“ dopl­nil ředi­tel SŠUP.

Ateliéry v Perle? Možná už v roce 2019
Nejvýraznější změ­nou posled­ních let byla kom­plet­ní rekon­struk­ce hlav­ní­ho are­á­lu SŠUP v Zahradní uli­ci. Schyluje se ovšem k dal­ší inves­ti­ci, kte­rá by pro umprum­ku zna­me­na­la zásad­ní změ­nu. Zdeněk Rössler s ní ve čtvr­tek ráno pří­tom­né sezná­mil. „To, o čem chci hovo­řit, by se moh­lo dotknout již stá­va­jí­cích prv­ních roč­ní­ků. Už del­ší dobu jed­ná­me s měs­tem i kra­jem a při­pra­vu­je­me výstav­bu nové budo­vy ate­li­é­rů, kte­rá by měla nahra­dit sou­čas­nou Špindlerku a měla by vznik­nout v are­á­lu býva­lé­ho pod­ni­ku Perla. Je při­pra­ven pro­jek­to­vý záměr a zpra­co­vá­na stu­die, rada Pardubického kra­je akci schvá­li­la, inves­tič­ní nákla­dy zatím vychá­zí na 77 mili­o­nů korun. Akce by měla být finan­co­vá­na z evrop­ských fon­dů, pokud by tato mož­nost nedo­padla, pak z pro­střed­ků kra­je. Projekční tým, kte­rý již fun­gu­je, před­po­klá­dá zahá­je­ní stav­by začát­kem roku 2018.“